Michal Schoffer: Stávka a maturity

Hlavní téma dnešního dne je předem dané. Většina lidí řeší, jak se dostanou do práce, na školní výlet nebo ke zkouškám na univerzitě. Stávka v dopravě pohltila, nepochybně k velké radosti odborářů, skoro celý veřejný prostor. I kvůli tomu ale částečně zapadla informace, která způsobila minimálně stejné pozdvižení v rodinách 28 tisíc letošních maturantů. Právě tolik mladých lidí neuspělo u státem organizované zkoušky dospělosti.

Celá anabáze kolem ní byla možná poučnější, než čtyři roky na Harvardu. Naučili jsme se, jak v některých státních institucích pracují efektivně (maturity se připravovaly 14 let) a jak dobře může být ta práce zaplacená (stály 680 milionů korun). Kdyby to skončilo s hlubokým vydechnutím, že máme konečně objektivní, respektovanou a motivující zkoušku, dalo by se to přežít s pozdviženým obočím.

Maturity provázela po celou dobu pachuť nespokojenosti skoro všech důležitých aktérů. Jediný, kdo zářil spokojeností, byl ministr školství. Ten ale ani nemohl jinak, když chtěl s úspěchem tohoto projektu spojit své další působení.

Na školách jsou ale evidentně jiného názoru. Učitelům přibyly tuny papíru a studenti se dostali do střetu s celou ministerskou mašinérií. To, když některé testy zveřejnili s poukazem na sporné otázky, načež byli označeni za zločince porušující autorský zákon. Zcela mimo se letos ukázal i argument, že se maturity stanou vstupenkou na vysoké školy. To se zatím totiž nestalo a ani nemohlo, vzhledem ke špatnému načasování.

Současná reprezentace státu si tak může připočíst další nepřátelsky naladěnou část obyvatel. Kromě stávkujících odborářů je to i minimálně celá pětina letošních neúspěšných maturantů.