Naďa Čvančarová: Černá slunce

Tento týden totiž zaplnily ostravský Dům umění obrazy, které na aukcích ve světě lámou rekordy. A to o něčem svědčí.

Pod názvem Černá slunce tady začala výstava, na kterou se kurátorům podařilo shromáždit naprosto ojedinělou kolekci děl slavných českých umělců. Ze svých sbírek je zapůjčily jak další galerie, včetně Národní, tak soukromí sběratelé. Samozřejmě za zvláštních bezpečnostních a dalších ochranných opatření.

Na jednom místě a ve stejný čas jsou tak ve šťastné konstelaci vystavena díla, která už takto pohromadě budou někdy těžko k vidění. Například nádherný obraz Spící malířky Toyen je v naší zemi vystaven teprve potřetí. A to vedle dalších skvostů - jakými jsou mimo jiné obrazy Františka Kupky, Jindřicha Štýrského, Emila Filly, Jana Zrzavého, nebo fotografie Františka Drtikola či plastiky Vincence Makovského. Odborníci neradí hovoří o ceně uměleckých děl, ale podle jejich tržní hodnoty jde o stamilionové částky.

Nejpůsobivějším je ovšem pocit, stát jim tváří v tvář. Pocítit ducha umělce, který je stvořil, i dobu, ve které vznikaly. V tomto případě jde o díla českého modernismu, konkrétně z let 1927 až 1945. Exponáty, které zaplnily kompletně ve dvou patrech Dům umění, jsou nainstalovány s citlivou vynalézavostí, takže jednotlivá zákoutí doprovozená i textem, vám umožní prožít v galerii příjemný kus dne.

Výstava je skutečně obsáhlá, takže právě proto si na prohlídku vyhraďte dostatek času. A hlavně - nenechávejte si ji až na poslední chvíli. Potrvá sice až do 4. března, ale každý dobře ví, že mačkat se v galerii před obrazy spolu s dalšími desítkami lidí je mizerný zážitek.

Zkrátka - výstava Černá slunce je pro všechny velká výzva a ostravské galerii vedené Jiřím Jůzou se podařil husarský kousek, který na tři měsíce alespoň trochu prosvítí celé město. Věřím, že si kvůli tomu najdou do Ostravy cestu i ti, kteří by se sem nadechnout a kulturně občerstvit jinak nepřijeli.