Naďa Čvančarová: Svinovské mosty

Přes svinovské mosty jezdím téměř každý den. Už léta. Jako ostatně mnozí, kteří cestují tramvají nebo autobusem z Poruby do centra a zpět. Dost jsem si užila i cestování vlakem z přilehlého nádraží Ostrava-Svinov. Celý tento poměrně rozlehlý areál, na kterém se navíc se svými stánky usadili také prodejci levného spotřebního zboží, začal s postupem let vypadal stále více jako z nějakého sci-fi. A svého času se mi vtiskl do paměti jako jedno z nejodpudivějších zákoutí Ostravy.

Ještě před pár lety, před rekonstrukcí nádraží, jsem si kolikrát říkala: Bože, co si o tomto městě jen můžou pomyslet ti, kteří sem přijíždějí poprvé v životě? Z bezútěšně vyhlížejícího, přestože důležitého železničního uzlu bylo v podstatě nemožné se dostat dále do města jinak než autobusy a tramvajemi. Ty mají doposud zastávky na svinovských mostech u přilehlé frekventované komunikace Opavská. A přestože je už nádraží naštěstí renovované, pěkné a pohostinné, znamenalo to a stále ještě znamená vydat se od vlaku napůl betonovou, napůl blátivou stezkou odvahy kolem prapodivných chátrajících konstrukcí a padajících plotů, přes zapáchající podchody, po schodech nahoru k autobusům a tramvajím. Jen ty vás mohou odvést od vší té rzi a špíny na normálnější místa.

Nicméně - to vše by se už brzy mělo změnit! Po rekonstrukci, která už je konečně na spadnutí, bude ze svinovských mostů moderní dopravní terminál. Tedy místo, kterým budou moci cestující procházet v klidu a beze strachu.

Za tuto hudbu budoucnosti ale budeme muset prozatím všichni zaplatit. Kromě peněz trpělivostí a časem. Vzhledem k tomu, že od ledna bude přes mosty omezena postupně doprava v jednom a pak v druhém směru, bude to znamenat nejen zdlouhavější jízdu prostředků městské hromadné dopravy, ale také obrovský zásah do automobilové dopravy. Ta bude odkláněna na druhou zásadní dopravní tepnu na trase Poruba - centrum a další části města - ulici Rudnou. Což jistě v dopravních špičkách způsobí nemalé problémy.

Nezbývá tedy, než se obrnit, se situací počítat a na cestu si vyhradit trochu více času. Osobně se dušuju, že si nebudu stěžovat, když si budu muset každé ráno kapku přivstat, abych stihla dojet včas, tam, kam mám. Odměnou mi bude to, že se už, doufám, nebudu muset za tento kus svého města stydět.