Nákupy na internetu
Průzkumy ukazují, že lidé stále častěji nakupují přes internet. Myslí na ně i české zákony a snaží se například české klienty chránit především v oblasti reklamace. Jenomže, všem úskalím se vyhnout nelze.
Přestože mi předkové nadělili do vínku sklon ke konzervativismu, snažím se jít s dobou. Neustále se učím něčemu novému, seznamuji se s moderními technologiemi, neopovrhuji internetem, emailem, skypem a jinými komunikačními výdobytky 21.století. A protože neustále honím čas, stále častěji nakupuji také přes internet. Doposud jsem byla spokojená. Zboží dorazilo včas, odpovídalo mé představě a vyšlo i laciněji než v kamenném obchodě. Teď mám novou zkušenost. Loni v červnu jsem si přes internet objednala postel. Dodavatel ji vyráběl na zakázku podle mého zadání. Po dvou měsících spaní na matracích na zemi lůžko konečně dorazilo ke mně domů. A bylo přesně takové, jak jsem si jej vysnila. Tedy, alespoň jsem si to myslela. Po čtyřech měsících pohodlného spaní se pode mnou postel prolomila. Musím přitom podotknout, že jsem se v té době na onom místě neprováděla žádné orgie, ani jsem výrazně nepřibrala na váze. S přesvědčením, že chyba je jinde, jsem se obrátila na výrobce. Reklamaci vyhověl s tím, že pro poškozené lůžko pošle spediční firmu. A tady začaly mé potíže. Nikdo mě totiž při nákupu neupozornil na to, že v podobném případě musím sama zboží opět rozebrat, neprodyšně zabalit, zajistit si v práci volno na dobu, kterou mi určí speditér a opět snést rozloženou postel z 2.patra do auta. Ke všemu mi dodavatel nevrátí ani dvanáct set korun poštovného, které jsem při nákupu zboží zaplatila. Poučila jsem se. Přes internet si podobně velké kousky do domácnosti už kupovat nebudu. A když poslouchám zkušenosti z obdobných situací kolem mne, mohu být koneckonců ráda, že dostanu zpět alespoň peníze za zvrzanou, vlastně rozvrzanou postel.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.