Navoněná zdechlina

Slevy, bonusy, výhody, dárky za nákup - všechny tyto neodolatelné nabídky se na mě hrnou několikrát do týdne, když otevřu schránku. Přiznávám, že některým, především těm, které nabízí má oblíbená kosmetická firma, čas od času podlehnu. Ostatní okamžitě a s chutí vyhazuji do krabice, kterou máme v domě pod schránkami.

Nedávno mě ale jedna obálka zaujala natolik, že jsem si ji přece jen do bytu odnesla. Prostě jsem nedokázala reklamnímu sloganu uvěřit. Nabízel totiž výhodnou hypotéku v akci. A s marketingovou upoutávkou tohoto typu jsem se ještě opravdu nesetkala. Poté, co jsem dopis banky prostudovala, pochopila jsem, že zas až tak super její nabídka není a že stejně klient, který si takto půjčí na bydlení, zaplatí ve finále několik desítek i set tisíc navíc, tak jak už to u podobných finančních produktů bývá.

Stejně postupuje každý normálně uvažující člověk. Nicméně jsem si vzpomněla na problémy, o kterých mi vyprávěli lidé na diecézní charitě. Mnozí sociálně slabší občané totiž podobným nabídkám někdy ne příliš seriózních finančních ústavů podlehli. Jen si vzpomeňte, kolikrát jste i vy objevili ve své schránce dopisy, v nichž stálo, že stačí zavolat a aktivují vám kreditní kartu s pěti, deseti, dvaceti a třeba i padesáti tisíci. Splácet prý můžete, kolik budete chtít. Před Vánocemi nebo dovolenou, jako když peníze najdete nebo vyhrajete ve Sportce, s tím rozdílem, že je stejně jednou a s pořádnými úroky musíte splatit.

Existuje dost lidí, kteří teď mají problémy s exekutory a jejich životní úroveň je hrozně nízká. Jen proto, že si vše předem nespočítali a podlehli vábivému sloganu. Dost možná je to jejich chyba, na druhou stranu si říkám, že obchodníci se někdy při vidině zisku neštítí ničeho. Ne nadarmo světový guru marketingu Olivier Toscani pojmenoval jednu svou knihu takto: Reklama je jen navoněná zdechlina.