Nenechaví sběrači
Každý den někdo ukradne kus železa, který skončí ve sběrnách. Každý den najdeme v policejních statistikách nějaký hodně neobvyklý případ. Dnešní poznámka je o neuvěřitelném světě lidí, kteří udělají za kilogram druhotné suroviny cokoliv.
Jednoho krásného dne a majitel garáže si náhodou všimne, že má ve stěně díru. Pochopitelně ho tento podivný úkaz v garážišti zaujme a začne pátrat. Trvá to jen pár okamžiků, kdy mu dojde, co se asi mohlo stát a hlavně proč. Otočí se a rychlým krokem míří k nejbližší sběrně. Tam přistihne dva jedenáctileté chlapce, kteří se snaží prodat věci z jeho garáže – konkrétně plechové kouřovody, poklice a elektromotor. Nakonec policie zjišťuje, že v garáži jsou díry dokonce dvě. Kdyby byli pachatelé dospělí a nechodili teprve do páté třídy, hrozil by jim až dvouletý trest. Netřeba domýšlet, jak se na to všechno asi tváří majitel garáže, který si bláhově myslel, že za zdivem a omítkou má své věci v bezpečí.
A ještě jeden poučný případ z Brumovic - ten ukazuje jiný úhel pohledu na nenechavé kovosběrače alias magnety. Neznámý pachatel vzal v této obci útokem bývalý kravín a bral v podstatě vše, co viděl - lampy, kabely, litinové napáječky, v takzvané futrárně vylomil dveře a sebral hliníkovou lopatu, hřídel na cirkulárku, sekery, hřebíkovačku a kdo ví, co ještě. Tito svérázní pobertové bezesporu také pociťují důsledky ekonomické krize, a tak se svými dvoukoláky o to agresivněji brázdí ulicemi měst a vesnic. Není dne, abychom v policejních svodkách podobný případ nenašli. Obávám se přizpůsobivosti těchto spoluobčanů, snad se nenaučí třeba lézt bez žebříků na fasády domů. „Spajdrmeni“ ve vaťácích by zjevně byli schopni v cuku letu sebrat ze všech domů okapy, rýny a římsy. Jen ty hromosvody by museli smotat na dno vozíku, ale konec konců práce šlechtí!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka