Nevánoční nepohoda

Cukroví, kapr s bramborovým salátem, svítící nazdobený stromek, koledy, pohoda a neodmyslitelná půlnoční mše - to je má představa ideálního Štědrého večera. Snažím se ji podle svých schopností a časových možností naplňovat rok co rok. Odměnou jsou mi úsměvy na tvářích mých blízkých. Co na tom, že dědeček dostal o číslo větší svetr, než ve skutečnosti potřebuje? Ani manželovi nevadí, že ty letošní perníčky jsou trochu tvrdé! A můj syn bez obvyklých pubertálních průpovídek zpívá staré české kolegy stejně rád jako já. Holt Vánoce jsou tady od toho, abychom si navzájem dělali radost, třeba i jenom tím, že jsme všichni pospolu.

Pravá sváteční a předsváteční idyla ovšem v mém případě začíná a končí u zápraží domu. Když v autě zapnu rádio, vyvalí se na mě už teď reklama připomínající, že pouze v této chvíli je vhodná chvíle k nákupu vánočních dárků. Z výkladní skříně blízkého obchodu na mně jukne kýčovitý Santa Klaus, který z magnetofonové pásky dokolečka omílá "Jingle bells". A nazdobené stromky? Ty svítí ve velkých nákupních centrech možná už od října.

Taky máte pocit, že obchodníci přicházejí s vánoční reklamou rok od roku dříve? Já osobně jsem první letošní vánoční výzdobu zaregistrovala už v létě. Nejmenovaná cestovní kancelář ve své výkladní skříni líčila přednosti vánočního pobytu na horách. Plakát doplněný nazdobenými umělými smrkovými větvičkami působil v parném létě skutečně komicky. Ale kdo ví? Třeba připadal směšný jenom mně!

I přes to všechno se nenechám zviklat. Ať se klidně obchodníci předhánějí ve výzdobě i v tržbách! Ať nás bombardují reklamou všeho druhu! Já zapálím první adventní svíčku až 27. listopadu. Zazpívám si při tom nějakou hezkou českou koledu a začnu přemýšlet o tom, která odvážná duše letos pošle do věčných lovišť našeho vánočního kapra. A věřte tomu, že mi přitom vůbec nic neuteče!