Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – leden 2020

Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. V lednovém vydání uslyšíte dvojici Farafi, kanadského kytaristu Adraiana Raso, alžírskou zpěvačku Souad Massi nebo anglického folkaře Sama Lee.

Tvrdit v lednu, že zanedlouho možná budeme poslouchat album roku, je hodně odvážné, nicméně to riskneme: už z prvních dvou představených skladeb je totiž zřejmé, že na takový titul bude anglický folkový zpěvák Sama Lee s novinkou Old Wow určitě aspirovat. Zapálený ochránce přírody k tradičním písním britských Romů přidává americké duchovní spirituály a v produkci Bernarda Butlera (Suede) opět přichází s neobyčejným zvukem, do kterého krásně zapadl hlas Elizabeth Fraser ze skupiny Cocteau Twins.

Na albu Devil´s Tale nechali kanadský kytarista Adrian Raso a rumunská dechovka Fanfare Ciocărlia hořet a po cikánsky plakat plechy i struny. Už tehdy vznikl dojem, že až se do toho Raso opře znovu sám, vrazí na taneční parkety bestie nemající s nikým slitování.

A je to tady. Album Gypsybilly King dokazuje, jak brilantně dokáže kanadský kytarový samouk přeskakovat od jazzu oblíbeného Django Reinhardta k rockabilly, italské tarantele, spaghetti westernu a k temnému countryblues. Tíhne i k francouzskému šansonu a ve skladbě Dark Waltz slyšíme hostující švýcarskou kabaretní zpěvačku a herečku Christine Zufferey.

A sluší se dodat, že za pádivou rytmikou jsou zodpovědní bubeník od Prince Michael Bland a Lee Rocker, baskytarista The Stray Cats.

V hudbě alžírské zpěvačky berberského původu Souad Massi verše a melodie vždy rezonovaly s jejím životem. Z domova musela utéct, aniž by chtěla: tlak islámských fundamentalistů zesílil natolik, že jí hrozilo přinejmenším vězení. Pařížský exil ale dokázala Souad proměnit v příležitost bez omezení zpívat o svobodě, nadějích, ženské emancipaci a hodnotách neslučitelných s jakoukoliv diktaturou.

Neselhávající arabsko-evropská profilace a potřeba zahrnout do skladeb co nejvíc vlivů, bez pohrdání popem, na předcházejících úspěšných nahrávkách Souad vždy vycházela: získala mnoho cen, stala se obdivovanou zpěvačku a skladatelku bez možnosti srovnání. Střídání arabštiny s francouzštinou souvisí s dávným snem: domluvit se se všemi lidmi.

Po vydání nového alba Oumniya  se hned ozvaly hlasy, že se jedná o její dosud nejlepší, s přihlédnutím ke skutečnosti, jak hodně se začíná podobat Leonardu Cohenovi a jeho oslavě lásky coby druhu nejvyššího božského požehnání, vyvážené ostrou kritikou alžírských poměrů a nucených manželství.

Hudební nomádství bude vždy budit polemiku: nechat se na cestách pohltit spoustou vlivů v představě čím více, tím lépe, není totiž zárukou dobrého výsledku. Často u toho víc jako osobití umělci působíte dojmem sběratelů vystavující bez ladu a skladu na odiv, co jiní třeba neznají.  A přihodíte-li zpěv ve vymyšlených jazycích a zájem o hudbu vzdálené vaší kultuře natolik, až to budí podezření, zaděláváte si na problémy s posluchačským zájmem.

Ženské duo Farafi ale k nomádské hudbě bylo zřejmě předurčeno. Londýňanka Darlini Singh Kaulse má indicko-francouzské kořeny a východoevropanka Joy Tyson žije od mládí v Kalifornii. Ke všemu se potkaly v hippies komunitě městečka Arambol, ležícího na severu indického státu Goa. Nástroje doprovázející zpěvačky nespočítáte a podobně africké a jiné dialekty. A zmínit všechny arabské, africké, jazzové, indické, rockové a další inspirace je také marnost.

Přesto si Farafi (Land of the Black Skin) vaši pozornost získají – bezprostředností, nevázaným kosmopolitismem, hravostí a nepředstíráním toto, čím nejsou. Název alba Calico Soul příznačně odvodily od surového druhu indické bavlny.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...