O kravách a lidech

17. červen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Už i v Moravskoslezském kraji se objevil případ nemoci šílených krav. Pro zemědělské družstvo v Neplachovicích je to velká rána. V chovu skotu totiž patří k nejlepším nejen v okrese Opava, ale i v celém kraji. Autor následující poznámky se nad nemocí BSE zamýšlí z trochu jiného úhlu pohledu:

0:00
/
0:00

Proč zrovna my? To je otázka, kterou si teď v Neplachovicích kladou snad všichni. Dlouhodobě tam chovají vysoce kvalitní plemeno krav, které opatrují s náležitou úctou. Přísným dodržováním všech hygienických předpisů je družstvo pověstné. I lidé, kteří v družstvu nepracují, mě ujišťovali, že krávy se v Neplachovicích mají jako v bavlnce. Přesto jedna z nich onemocněla chorobou z nejobávanějších.

BSE je pro všechny zemědělce, farmáře a další chovatele velkou noční můrou. V Neplachovicích se teď změnila v krutou realitu. Co nemoc šílených krav způsobuje? To právě nikdo neví přesně. Jednou z možných příčin je krmení krav takzvanou masokostní moučkou. To je ale nejen u nás už několik let zakázáno. V postiženém družstvu tuto variantu důrazně odmítají a není důvod jim nevěřit. Další příčiny se pohybují pouze v rovině hypotéz. Hovoří se o zmutovaných genech nebo o dědičných dispozicích.

Když jsem se o nemoc šílených krav začal pracovně i soukromě více zajímat, narazil jsem na další pozoruhodnou teorii. Příčinou onemocnění prý může být i stres, který u krav vyvolává přemíra nejmodernější technologie. A nemyslí se tím přístroje, které jsou v bezprostřední blízkosti krav. Řeč je spíše o televizních vysílačích, vykrývacích stožárech mobilních operátorů, řídících věžích letového provozu a dalších průvodních jevech éry pokročilých technologií. Nebývalý nárůst rádiových, elektromagnetických či jiných vln v našem životním prostředí potvrzují i hygienici.

Vzpomněl jsem si přitom na stále častější články, které pojednávají o negativním vlivu mobilního telefonování na strukturu lidského mozku. A jen tak mimochodem připomínám, že BSE postihuje centrální nervový systém krav. Člověk se ale může bránit. Prostě mobil či jinou méně bezpečnou věcičku přestane používat. Nebo provoz výrazně omezí. Jak se ale má bránit chudák kráva! Ta má přesně vymezený životní prostor, ve kterém proti nejrůznějším vlnám v ovzduší nemá šanci na únik! Pochopitelně je to jen odvážná domněnka a připouštím, že se časem může ukázat jako úplně scestná. Ale je to teorie, kterou jsem já jako laik slyšel z úst odborníka. Proto mě to nutí k úvaze, kterou předkládám i vám. Představa, že za nemoc šílených krav můžeme díky svým technickým vynálezům my lidé, mě opravdu nenaplňuje přehnaným pocitem hrdosti. Takže moc doufám, že mi takovou spekulaci někdo časem bezpečně vyvrátí!

autor: Michal Svatoš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.