Okurková sezóna

Po mém nástupu do redakce jsem přehodnotil svůj postoj k zelenině. Okurkový salát vždycky patřil k nezastupitelným součástem každého nedělního oběda. Dnes máme v redakci okurku na stole všichni, ale moc si na ní nepochutnáme. Sezóna okurek je totiž doba, kdy nám do mailu nechodí žádné tiskové zprávy, pozvánky ani tipy. Jejich pravidelní původci jsou totiž zpravidla u moře, rybníka nebo řeky. Je přitom jasné, že my své posluchače k vodě nemůžeme a ani nechceme. A tak začíná pátrání vskutku detektivní.

Tak třeba nedávno se stala taková věc, že někde prasklo potrubí. Můj kolega začal rutinním obvoláváním mluvčích. Šplouchání vody ze sluchátka vypadalo slibně do chvíle, kdy zjistil, že se nedovolala k inkriminované kanalizaci, ale ke Středozemnímu moři. Také druhý telefonát skončil s jadrným komentářem. Tentokrát ne kvůli Jadranu, ale proto, že dotyčný úředník sice nějaké informace měl, ale médiím je podat nesměl. Co ale kolegu rozhořčilo nejvíce, byla poznámka, že nám tu okurkovou sezónu rozhodně nezávidí.

Nedivte se, že se nám při pomyšlení na zelenou šťavnatou zeleninu nesbíhají sliny, ale vraští obočí a cukají koutky. Kyselé úsměvy nám zmizí, až budou všechny okurky neprodyšně uzavřené ve sklenicích se sladkokyselým nálevem.