Opavská fotbalová víra

31. srpen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Včera jsme odvysílali příspěvek, který určitě potěšil nejednoho sportovního fanouška. Opavský fotbal sice klekl na kolena, ale už z nich zase pomalu vstává. To, co se na zdejším stadiónu v Městských sadech odehrává, je velmi zajímavým příběhem, a proto se k němu vrátíme.

0:00
/
0:00

Představte si, že jezdíte nablýskanou limuzínou. Sice nevalně, spíše bojujete s automatickou převodovkou, ale máte auto za dva milióny. Pak se stane něco divného a vy najednou sedáte do obyčejné stodvacítky. Jak se budete cítit? Myslíte, že se nadšeně vrhnete do víru kruhových objezdů a šedivé vozítko si rázem zamilujete? Asi ne, viďte. Jenže příběh opavského fotbalového stadiónu je právě takový.

Opavský SFC utopily dluhy a podivná péče majitele klubu. Hráči se rozutekli a mužstvo najednou ztratilo veškerou motivaci. Město jako jeden z akcionářů dokonce hrozilo konkurzem. Po éře limuzíny, tedy první ligy a všeho lesku s tím spojeného, nastoupila oprýskaná škodovka - krajský přebor. Přesně v ten moment se ale tam někde uvnitř opavských fotbalových šál znova ozvala taková zvláštní věc. Říká se jí srdce...

Opaváci poprvé v této sezóně vyrazili proti Kobeřicím a sami hráči určitě netušili, že budou bojovat o vítězství v prostředí, které by jim záviděl nejen prvoligový tým. Dva a půl tisíce lidí přišly i na duel s Mosty u Jablunkova. Řady se divoce vlnily a je slyšet dávno zapomenutá klubová hymna. Čím to, že fandové zůstali věrni a neskonale se baví i bez útočníků ze Sparty na svém trávníku? Fotbalové srdce je zkrátka pozoruhodné.

Radost má také radnice, která směřuje k převzetí hlavního balíku akcií klubu. Počítá se s auditem a řešením složitých nedostatků v účetnictví SFC a postupným mazáním několikamiliónového dluhu. Nemusíte být na tribunách den co den, abyste pochopili, že jde o vděk. Opaváci minulého majitele klubu neměli rádi a na stránkách SFC oceňují, že se podařilo společnost očistit, posadit na dno se vší důstojností a umožnit, aby se cesta nahoru zase otevřela. Z páté ligy to bude zhruba stejně těžké jako jezdit ve stodvacítce tak dlouho, až se z ní stane mercedes. Uvidíme, třeba budeme svědky zázraku, až s budou v Opavě skutečně přepisovat techničák. Podobných příkladů věrnosti není zrovna na rozdávání.

autor: mrk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?