Opožděná oprava
Čilý stavební ruch ovládne už za pár dní známou ostravskou Stodolní ulici. Stavební firma opraví kanalizaci a chodníky. Další odborníci tam pak vysází stromy a umístí nový mobiliář. Na tom asi není nic divného, koneckonců každé město chce mít krásné snad všechny ulice, možná se ale na centrum zábavy soustředí až příliš pozdě.
Je to pár let, co Stodolní musel poznat snad každý cizinec, který do Ostravy zavítal. A to mám na mysli lidi nejen skutečně přeshraniční, ale jak už to na severu Morava bývá i třeba obyvatele Brna či Prahy. Vodili se tam i oficiální delegace, které přijely na některou z institucí ve městě, prostě se kouknout na zábavní kolonádu v centru, kam se soustředily desítky barů, hospod a jiných podobných podniků. Stodolní se stala rázem fenoménem, o kterém se psalo v novinách i časopisech, a který se dostal i do publikací o městě. Teď v roce 2006 se konečně začne opravovat a dostane nový kabát, aby vypadala o něco důstojněji. I v těchto dnech, když tam v pátek či sobotu přijdete, není to příliš jednoduché sehnat místo na sezení, přesto si myslím, že když mluvím o Stodolní, mohu volit slova typu: zašlá sláva, omšelost, vyčpělost a podobně. Proto mi investice za 19 milionů korun přijde příliš vysoká, raději bych jí jako občan Ostravy investovala třeba do blízké Nádražní. Tam je možná kanalizace v pořádku, za chodníky se by se ovšem krajské město mohlo stydět. Ale co já vím. Třeba jsou radní Moravské Ostravy a Přívozu jasnozřivější a vědí, že se už na Stodolní tolik hospod a barů dlouho neuživí. Letošní sezona bude ještě dobrá, byla olympiáda, čeká nás hokejový a fotbalový šampionát, potom to už možná bude bída. Takže z hospod a barů by mohly být luxusní obchody a těm by žulová cesta i dlažba rozhodně slušela více než nešťastnou náhodou vyprázdněným žaludkům opilců či mastnotě z pultů s balkánskými specialitami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.