SERIÁL

28) Lubomír Výrek. Pilíř hudební režie má na svém kontě přes 18 tisíc nahrávek

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mistr zvuku Lubomír Výrek

Mistr zvuku Luboš Výrek nastoupil do ostravského rozhlasu jako zvukař hned po vojně v roce 1972. V našem archívu má 18.385 hudebních nahrávek.

Ostravský rozhlas se stal mistrovi zvuku Luboši Výrkovi osudem. Nastoupil do něj hned po vojně a hudební režie legendárního Studia 1 je stále jeho královstvím. Jeho zvukařskýma rukama prošel bezpočet muzikantů, skupin a zpěváků ať už hudby vážné, populární, folkové, rockové nebo jazzu.

„Zvukaře jsem dělal už na vojně a potkal jsem tam spoustu báječných muzikantů. Tak jsem si řekl, že se tím zkusím živit. Nějaké nabídky jsem měl z Prahy, ale tam jsem neměl kde bydlet. A pak jsem se dověděl, že v ostravském rádiu hledají zvukaře. Tenkrát jsem ještě jezdil jako zvukař s kvartetem Emila Viklického, oni hráli v Přerově a točil to ostravský rozhlas. Tak jsem za těmi pány zašel a zeptal se. Pak jsem přišel do Ostravy, udělal nějaký pohovor a nastoupil,“ popisuje svou cestu k rozhlasu Lubomír Výrek.

Pak přišla Věra Špinarová a za půl hodiny to nazpívala.
Lubomír Výrek o natáčení slavné písně Jednoho dne se vrátíš

Asi jako každý, kdo tehdy do rozhlasu přišel, si musel projít vším. „Začínal jsem v kontrole. To byla taková místnost, kde se přepojovaly programy – tenkrát ještě banánkama, kolíčkama. Sloužil jsem tam i noční. Byla to dobrá škola, protože tam byly perfektní přístroje, na kterých šla naladit Svobodná Evropa. Pak jsem šel do slova, stříhal jsem pásky, natáčel rozhlasové hry,“ pokračuje ve vyprávění mistr zvuku.

S rozhlasem se také dostal na místa, která byste u mistra zvuku moc nečekali – viděl, jak to chodí v koksovně, sfáral do dolu. A nejen o tom v rozhovoru uslyšíte. Také o natáčení s Marií Rottrovou nebo Věrou Špinarovou. A součástí rozhovoru je i slavná píseň Ennio Morriconeho Jednoho dne se vrátíš, s českým textem Zbyška Malého. Písničku natočil v S1 Luboš Výrek s Věrou Špinarovou a Ostravským rozhlasovým orchestrem řízeným Pavlem Staňkem 15. června 1978.

„To byl paradox, to bylo strašně rychle hotové. Hrálo ORO a ten orchestr si sedl do studia a nahrálo se to na dva pokusy. Vybraly se ty nejlepší pasáže, ze kterých se ten podklad sestříhal. Pak přišla Věra Špinarová a za půl hodiny to nazpívala. Nebo na druhý pokus. Tam nebyl problém – nazpívalo se to, smíchalo se to a bylo to venku,“ připomíná vznik slavné nahrávky Luboš Výrek.

Související