Ostravské kolečko

16. březen 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Představte si, že vám přijede návštěva třeba odněkud ze zahraničí. Vaši hosté nikdy nebyli ve vašem městě nebo obci a zajímají se o její historii a dominanty. Co byste jim řekli při procházce například po obědě?

0:00
/
0:00

Gočář, Hofman, Janák, Mendelson nebo Kotas. Říkají vám něco tato jména? Já se přiznám, že mi příliš ne, tedy až na posledně jmenovaného, protože základní škola, kam se chodila, měla jméno Kotas v názvu. Šlo ale o úplně jiného člověka. Kdybych se zajímala o architekturu, určitě bych věděla, že všichni muži, které jsem teď zmínila jsou architekti a to významní. Všichni navíc mají něco společného s Ostravou - jsou autory některých budov ve městě. Jsem patriot a na Ostravu jsem patřičně hrdá, proto mě doslova vytáčí, když od lidí z jiných částí Čech, Moravy i Slezska slýchám, že ošklivější město by snad ani nenašli, přestože tady nikdy nebyli. Proto se moc těším na první duben. Žertíky a apríly příliš nemusím, ale v ten den se vůbec poprvé koná takzvané Ostravské kolečko. Z náměstí před Novou radnicí budou celý den každou půlhodinu průvodci zvát zájemce na procházku po centru a budou jim ukazovat ty nejznámější stavby a vyprávět o těch nejlepších architektech. Doufám, že ve skupince narazím na pamětníky, kteří si pamatují vyprávění svých předků o tom, jaká byla Ostrava na přelomu 19. a 20. století, a slova mladých průvodců rozdýchají těmi skutečnými příběhy a lidmi. Umím si docela dobře představit, že až pak zase potkám člověka, pro kterého je Ostrava jen hromadou popela a železa, budu mít dost argumentů na to, abych ho přesvědčila o opaku.

autor: mik
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová