Peníze pro vědu

Včera se nám opět dostalo ujištění, že vzdělaná společnost je jednou z priorit vedení této země. V zemi, kde jde podle odborníků na vědu a výzkum o třetinu peněz méně než v nejvyspělejších zemích, mezi které chceme patřit, znějí slova premiéra na start letošního akademického roku povzbudivě. Peníze by školy měly získávat mimo jiné ze štědrých evropských fondů. V Ostravě by s jejich podporou mělo vyrůst například moderní výpočetní středisko, které by využila vědecká pracoviště i mimo náš region a výrazně by napomohlo rozvoji průmyslových podniků. Problém podle rektora Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava Tomáše Čermáka tkví v obavách, aby se penězovod nezadrhl v místě, kde se o nasměrování peněz částečně rozhoduje, tedy v Praze. Jak rektor připomněl, v minulosti se z těchto zdrojů dostalo na sever Moravy jen malé množství. Problém může být na obou stranách. Na jedné straně jsou možná krátkozrací úředníci, pro které je dálný východ druhořadou záležitostí, na straně druhé však může hrát roli i neschopnost nejen škol naše zájmy účinně prosazovat. A o našich požadavcích hovořit na těch správných místech. Možná křivdím jedněm i druhým. O čem jsem ale přesvědčen, je, že máme dostatek lidí, kteří to s vědou a výzkumem myslí opravdu vážně. Ať už jde o pedagogy nebo studenty. A byla by škoda nesnažit se ze všech sil prostředky, které jim zajistí co nejlepší podmínky pro práci, získat. Nakonec na tom totiž vyděláme všichni. To, že vědění je moc, tvrdil už filozof Francis Bakon, který žil na přelomu 16. a 17. století. V civilizaci do značné míry založené na informačních technologiích to platí minimálně dvojnásob.