Petra Štrymplová: Stříhání

Tak se mi ostříhala dcera... Na tom by nebylo nic tak divného, kdyby mé ratolesti nebylo pouhých tři a půl roku a kdyby z celé té věty tak okatě nevyčuhovalo, že si ten zásah do kštice provedla opravdu docela sama. A pochopitelně tajně.

Pokud má laskavý posluchač dobrou paměť a vybaví si klasickou filmovou scénku z nestárnoucí a oblíbené rodinné komedie S tebou mě baví svět, tak podobně jako filmová maminka malé Kačenky jsem si své zděšení prožila také. Ovšem děvčátko z filmové story s nůžkami řádilo důvodně – chtělo jet na hory s pánskou a chlapeckou osádkou, a tak dívčí copy musely dolů.

To naše dcerunka podnikla zřejmě pouhý hokus pokus ze zvědavosti, navíc zrovna tento film tenkrát ještě neznala a já osobně si v žádné ze sledovaných pohádek nevybavuji scénu, že by některá ze zbožňovaných princezen dobrovolně shazovala vlasy. No budiž, dítě je nevyzpytatelné a umí překvapit.

Koneckonců má role objevitele kalamity, pak lamentující a následně utěšující maminky byla také vzrušující. To když jsem z druhého konce bytu zaslechla, jak vytrvale klapká víko odpadkového koše, a marně přemýšlela, co se tam tak často vyhazuje. A pak se rozhodla zkontrolovat terén a po stopě z vlasových chomáčů došla až k hromádce neštěstí. Ale jaképak copak, za pět minut se na slzy po ušmiknutých vlasech zapomnělo.

Dnes je dcerka pochopitelně důrazně poučena, že stříhat smí jenom maminka a nejlépe pak paní kadeřnice. Zaplaťpámbů že si těmi dětskými kulatými nůžkami na papír nepřistřihla i ucho, i když na druhou stranu nutno přiznat, že kolem slechu si vlásky vystříhala celkem bravurně a dokonce jí ten alternativní sestřih sluší, potvůrce...

Jen já zůstávám v obavách, abychom jednoho krásného dne, třeba v duchu legendárního „postřižinového“ zkracování, nezůstali překvapeni a v šoku znovu. Třeba kvůli délce minisukýnky, kterou si sama přistřihne!