Pivo a párek

Nechtěl bych se dožít situace, kdy každý divák za to, že se přijde podívat na svůj oblíbený sport, dostane u pokladny padesátikorunu a poukázku na párek nebo pivo. Všem je nám jasné, že sport bez fanoušků je podobný nesmysl jako počítač bez monitoru, kolo bez pedálů nebo hypermarket bez zboží. Právě kvůli nim se sportovci snaží zúročit svoji každodenní dřinu na zápasech či turnajích, právě pro ně vymýšlejí nové a nové způsoby, jak porazit svého soupeře.

Získat si přízeň fanoušků však není věc jednoduchá. Už dávno jsou pryč doby, kdy sport byl jednou z mála lidových zábav a do ochozů chodily desetitisíce lidí. V době obrovské konkurence jiných druhů zábavy se tak bohužel pomalu, ale jistě dostává až na samotný okraj zájmu. No a pak stačí, aby dvě komerční televize oslovily statisíce diváků úspěšnou reality show, a manažeři mají problém dostat do hlediště i ty nejvěrnější fanoušky. A proto vymýšlí různé fígle. Lákají slevami, nabízejí vstup zdarma, nebo jako například v Hlučíně dají všem, kdo si koupí vstupenku, kšiltovku v klubových barvách.

Nejsem si jistý, zda je to správná cesta, a doufám, že brzy skončí. Vždyť jen devalvuje práci sportovců a nabízí tak zboží pod cenou. Není to tak dávno, kdy na ostravských Bazalech nebylo možné sehnat při fotbalovém utkání Baníku místo, kdy na finále házenkářské ligy přišlo ve Frýdku-Místku pět tisíc diváků a kdy basketbalové haly v Opavě či Novém Jičíně praskaly ve švech.

Fanoušek chce vidět kvalitu, užít si za své peníze hodinu nebo dvě dobré zábavy. Pak se opět do hlediště vrátí. A tak bych rád vzkázal všem manažerům či majitelům klubů: Místo párků v rohlíku zdarma, nejrůznějších slev a volných vstupenek, snažte se pozvednout úroveň hry svých týmů, nabízejte stále kvalitní podívanou. Pak určitě vyděláte! Vy i vaši fanoušci.