Podchody a průchody

Být chodcem v Ostravě je často otázkou pozoruhodných objevů. Konkrétně mám na mysli podchody a průchody. Tak třeba cesta na ústřední autobusové nádraží, kde se oduševnělí sprejeři vyřádili na každé obkladačce. Pamětníci dlouhé verze podchodu si jistě vzpomenou na dlouhé minuty chůze přes páchnoucí semeniště načmáraných a přisprostlých myšlenek. V podstatě každý podchod - i krátká trasa pod tramvajovými kolejemi v Zábřehu - vás nutí ke kroucení hlavou. Jenže je tady jeden téměř neuvěřitelný opačný příklad. Patřím mezi pravidelné cestující, kteří dnes a denně brouzdají železničním nádražím ve Svinově. Prostě dojíždím jako spousta dalších. Jednoho krásného rána jsem si uvědomil, že podchod pod nástupišti postrádá jediný podpis sprejerského gangu! Snad s výjimkou výtahu, ale v každém případě obklady a zdi jsou čisté. No chápete to? Patřil jsem ke skeptikům, kteří po opravě nádraží prorokovali brzké a razantní nájezdy šrotařů, samozvaných natěračů a vůbec vandalů všech psychických stádií. Ptal jsem se přednosty stanice a ten mi řekl, že pokusy o zohyzdění jsou, ale daří se tyto stopy bleskurychle čistit. Na tomto nádraží se tedy rozhodli, že stojí za to zaplatit dámám s kbelíky a hadry, než aby se cestující nadávající na zpoždění vlaku ještě doráželi pohledem na umění nějakých ostravských nešťastníků. Asi je to v současné době jediné dobré řešení. Pokud se tedy chcete podívat na to, jak má vypadat podchod, rozhlédněte se pod svinovským nádražím. Snad nebude tato poznámka za pár let dobrou, ale samozřejmou zprávou. Od Jablunkova až po Bruntál.