Podivné léto

Slovy spisovatele Vančury - tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. Období slunce a vodních radovánek jsme si sice užili teprve týden, ale když se za ním ohlédnete, příliš úsměvů na rtech nevykouzlil. Tragická nehoda autobusu, který se vracel ze školního výletu, bezmála 30 litrů nebezpečné kapaliny, jež vytekly z cisterny, mlhavá perspektiva po pádu vlády a v neposlední řadě únik plynu v centru Ostravy. Posledně jmenovaná událost se naštěstí obešla bez obětí, její následky však mohly být nedozírné. Plyn se šířil kanalizací a stačilo odhodit pověstného špačka. Po nedávné tragédii v Brně celé město a vlastně celá země čekala, co se bude dít. Má-li Ostrava anděla strážného, tentokrát byl plně při vědomí. Stačilo však, aby si večer před nehodou přihnul s kamarády na Stodolní a vstal ze svého andělského lože o pár hodin později. Bylo příjemné vidět úlevu ve tvářích lidí z okolních domů, když jim záchranáři večer povolili návrat, zároveň jste v nich ale mohli číst nedůvěru a obavy. Zaručí jim někdo, že už se podobná havárie nebude opakovat? Zaručí jim někdo, že nebudou muset celý den bezcílně bloumat ulicemi s vědomím, že u sebe mají jen pár drobných a doklady? Ruku do ohně za to nikdo nedá. Ale všichni, kdo se na nehodě podíleli, by si měli rychle spočítat, že pokoušet štěstí se vždycky nevyplácí. Štěstí, stejně jako dosavadní léto, je rozmarné.