Podnikání v krizi

Čísla jsou vždy nejlepšími argumenty i učebnicí. Jestliže od ledna do června ubylo ve firmách s více než 26 zaměstnanci na 18 a půl tisíce míst na Ostravsku, je jasné, že něco není v pořádku. Ve firmách pracovalo dohromady zhruba 290 tisíc lidí - nejméně za posledních 17 let. To jsme tady opravdu hodně dlouho neměli a přiznám se, že už začínám být trochu alergický na zprávy o konci krize. Jak se to asi poslouchá těm, kteří vědí, že jejich šance na pracovním trhu klesly k bodu mrazu? Jsou chvíle, kdy by optimismus měl být trestným činem poplašné zprávy. Mám ale i něco, co potěší každého aspoň trochu ekonomicky smýšlejícího člověka. Podle údajů sociální správy bylo v Moravskoslezském kraji historicky nejvíce osob samostatně výdělečně činných - něco málo pod devadesáti tisíci. No a za poslední půlrok nejen, že podnikatelů neubylo - je jich dokonce více o necelou tisícovku a sedm z deseti to má jako hlavní pracovní činnost! Že by platila stará dobrá pravda o přizpůsobivosti Čechů? Jedinec schopnější rychlé proměny narozdíl od globalizovanějších a těžkopádnějších velkých firem ukazuje, že existuje cesta z bludného kruhu červených čísel. Mimochodem, zcela neekonomicky mi to řekl i tesař Adam Haitl coby regionální vítěz soutěže o živnostníka roku. Je to podle něj teď horší, ale dá se to. Jsem zvědavý na další statistiky pracovních úřadů.