Pohled zvenčí

20. březen 2004
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Už jsem to na tomto místě psal mnohokrát a dnes to rád připomenu znovu. Mám rád slovníky všeho druhu, jakéhokoliv rozsahu i tématu. Jedním z těch, kterým si listuji s obzvláštním uspokojením, je Encyklopedie kulturních trendů 90. let minulého století vydaná v brněnském nakladatelství Jota.

Ubezpečuji se totiž v tom, že až tak příliš do důsledku neplatí tvrzení, že se o sobě jako národu můžeme mnohé dozvědět od lidí, kteří pocházejí odjinud. Na druhou stranu se ovšem nad některými informacemi můžeme zase docela dobře pobavit.

Nalistoval jsem si ve zmíněné encyklopedii například heslo Praha. Žádné řeči o stověžatém panoramatu a hluboké historii, ale cosi úplně jiného. Píše se zde, že Praha byla po skončení studené války hlavním městem mladých idealistů, filmových studentů a německých pivařů. Metropole České republiky se v roce 1989 stala místem nejromantičtějšího svržení komunistického režimu, známého jako sametová revoluce. Toto jméno dostal převrat v důsledku velmi nenásilného přechodu od diktatury k demokracii a údajně také, i když to není pravděpodobné, díky vlivu skupiny Velvet underground na české disidentské hnutí v dobách nesvobody a sovětské okupace. Z řad československé, skutečně opoziční hippie, rockové a anarchistické subkultury vzešlo i mnoho porevolučních politiků a veřejných osobností včetně nového prezidenta země, dramatika Václava Havla.

Porevoluční invaze mladých Američanů dychtících po úniku z ubíjející americké reality nabrala počátkem devadesátých let hrozivých rozměrů, ale později se jejich počet v Praze stabilizoval. Jejich pobývání v našem hlavním městě dokumentuje povídková kniha amerického spisovatele Richarda Katrovase. Pokusil se v ní zobrazit podivný milostný románek mezi malým národem s bohatou a starobylou kulturou a dobrodružství hledajícími příslušníky ohromného národa, jehož komerční kultura zaplavuje planetu.

Tak to vidíte. I toto může být Praha, i toto můžeme být v něčích očích my. Ejhle člověk - je tisící sto pětasedmdesátý den třetího milénia.

autor: Miroslav Zelinský
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.