Politická arogance

14. srpen 2008
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Nevěsta, ženich, budoucí tchýně, tchánové anebo prarodiče? Kdo je na svatbě ten nejdůležitější? Asi každý z nás si teď v duchu odpověděl, že rozhodně budoucí novomanželé. Pokud se ale nerozhodnou pro sňatek v kostele, musejí na úřad. Můžou se tak i ve svůj velký den pořádně srazit s politickou arogancí.

0:00
/
0:00

Jednu svatbu jsem teď absolvovala. Vdávala se má nejlepší kamarádka, a tak o přípravách a přáních nevěsty a ženicha vím úplně všechno. Oba pochopitelně chtěli, aby bylo vše podřízeno jejich představám. Svůj den D proto plánovali a organizovali půl roku. Obřad byl na radnici a chování tamní oddávající bylo nakonec největším karambolem na jejich cestě do manželství. Nevěsta totiž nechtěla, aby o lásce a společném životě řečnil někdo, kdo je vidí poprvé a pravděpodobně také naposled. Oddávající zastupitelka svolila. Během projevu, který pak pronášel někdo jiný, ale dávala najevo, co si o tom všem vlastně myslí. Obracela oči v sloup, poťukávala na hodinky, kroutila hlavou a rušila hovorem s matrikářkou. Své chování korunovala tím, že nakonec stejně pronesla svá klišé, která se podobala prohlášením, že rodina je základ státu. Nevěstu a ženicha pořádně naštvala. Špatnou náladu pak pochopitelně přebilo svatební veselí a koneckonců oba mají zážitek, na který, jak chtěli, nikdy nezapomenou. Na druhou stranu mě to ale přivádí k tradiční paralele. Na kom vlastně politikům záleží, na lidech anebo na sobě samých? U zastupitelky z tohoto příběhu je odpověď jasná. Na vlastní sebestřednosti.

autor: mik
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová