Poslední vlak

25. březen 2010
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Zítra to bude přesně 20 let, co z Frenštátu pod Radhoštěm odešel poslední muž v sovětské uniformě. Město si historickou chvíli připomnělo promítáním dokumentu Poslední vlak v tamním kině. Diváci místa v hledišti zcela zaplnili a na mnohých bylo vidět, že jsou na své město hrdí. Právě to inspirovalo Silvii Mikulcovou k dnešní poznámce.


0:00
/
0:00

Na Sověty ve Frenštátě pod Radhoštěm si pamatuji. Jako hodně malá holka jsem kolem kasáren jezdila autobusem docela často. Tehdy na mě vojáci v placatých čepicích působili docela exoticky, zvláště když řada z nich měla i výrazně neevropské rysy v obličeji. Navíc mě můj otec docela rád častoval historkami o raketách, které ukrýval Radhošť, o tajných cestách, skladech i chodbách. Takže Frenštát byl pro mě vlastně magickým městem. Moc rozumu a znalostí jsem neměla ani v době, kdy od nás sovětští vojáci odcházeli. Když jsem se ale s pamětníky tehdejších událostí procházela po bývalých kasárnách, když mi své dojmy líčil výpravčí, který rozpohyboval první vlak, když mi bývalý starosta Trojanovic vyprávěl, že tam snad ještě mají skládku, kde může být munice, tak mi došlo, že Frenštát by se neměl chlubit jen skokanskými můstky. Tamní lidé mají odvahu. S velením sovětské posádky začali jednat sami na vlastní pěst už pár dnů po revoluci. Asi hlavně díky tomu prý tenkrát fotografie z města obletěly celý svět. Právě z Frenštátu totiž odjel vůbec první vlak s vojáky v rámci celého bývalého východního bloku. Dodnes tam vzpomínají na desítky novinářských štábů z celého světa. Tenkrát prý přijeli i kolegové z Japonska anebo třeba Spojených států. Frenštát je taky vůbec prvním českým městem, který posádka zcela vyklidila. A co je podstatné, až na onu zmíněnou skládku a drby o munici, kterou prý mají místní ve sklepě, těch stop po nezvaných hostech tolik nezbylo. Což mnozí starostové z bývalých posádkových měst rozhodně říct nemohou.

autor: mik
Spustit audio