Potíže s mostem

Zvyk je zvyk. Co na tom, že o pár desítek metrů vedle stojí jiný most, kudy se z moravské části Ostravy dostanete do té Slezské stejně pohodlně. Pokaždé, když musím překročit řeku Ostravici, narazím na plot. Ony nohy mě k lávce za Novou radnicí prostě donesou. Poměrně hodně naštvaně jsem se cítila v sobotu. Podle informačních tabulí měl být most pro pěší už hotový. Jenže nebyl. Plot stál dál, zato schody na slezské straně ještě nebyly. Rozčarování mě přešlo, když jsem si všimla, že obě strany hlídají městští strážníci. Původně jsem si myslela, že čekají na hříšníky, kteří zákaz vstupu nebudou respektovat a bavila se čekáním, až si první oběť přijde pro pokutový bloček. Pak mi ale došlo, že hraje ostravský Baník a že muži v uniformách chtějí fanoušky uchránit před zraněním. Co na tom, že v některých spíše probouzeli agresivitu. A tak jsem si říkala, že je město špatný hospodář. Jako investor nedokáže zajistit, aby oprava skončila včas. Pak ještě musí platit strážníky, kteří v hodně posílených hlídkách dávají na lávku pozor. Logicky jsem se ptala, kde je zakopaný pes. Takže, na informačních tabulích je chyba. Žádný termín 10.8. ale až 17.8. Všechno by bylo v pořádku, kdybych se nedozvěděla, že kolaudace stejně bude později. A důvod? Oni totiž pod mostem bydleli bezdomovci, dokonce tam měli vytvořenou malou kuchyňku a obýváček. Než se s nimi stavaři vypořádali, nabrali skluz. A teď bude ještě nutné zabránit tomu, aby se lidé bez domova pod most už nevraceli. Docela by mě zajímalo, jak to ale radní chtějí udělat. Možná pomohou ploty, řetězy anebo tam strážníci budou stát natrvalo.