Pozdní stíny minulosti

16. červen 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Jednu z nejznámějších osobností tohoto regionu - Jaromíra Nohavicu - dostihla jeho vlastní minulost. Spolupráce tohoto proslulého písničkáře s komunistickou tajnou policií se teď stále častěji přetřásá ve sdělovacích prostředcích. Je to příliš vážná věc na to, aby člověk vynášel jednoznačné soudy.

0:00
/
0:00

Spolupráce s StB nepatří k věcem, na které by měl být člověk pyšný. Ještě před nějakými deseti lety bych takovým jedincem hluboce pohrdal. Teď by mě to ani nenapadlo. Čím víc pronikám do tajů rafinovaných metod, kterými StB lákala lidi do svých sítí, tím opatrnější jsem ve vztahu k těmto lidem. Co si budeme povídat, prostředky to byly velmi brutální a odolat jim dokázal jen málokdo.

I Jaromír Nohavica se hájil tím, že mu estébáci údajně hrozili, že budou škodit jeho rodině a hlavně jeho tehdy těžce nemocné matce. Ani se nedivím, že podobnému sprostému vydírání většina oslovených jedinců podlehla. To je jedna strana mince. Tou druhou je pak míra vlastní spolupráce s tajnou policií. Někdo dokázal kličkovat tak, že svými pravidelnými hlášeními v podstatě nikomu neublížil. Jiný se zase neštítil aktivního udavačství s velmi vážnými následky. Do jaké kategorie patřil Nohavica, to ví jen on sám a možná pár lidí okolo něj. Jeho skalní příznivci by přísahali, že rozhodně nikoho nepoškodil. Odpůrci mu vyčítají, že udával nad rámec svých stanovených povinností. Takže si vyberte. Klasické tvrzení proti tvrzení.

Na věci mě zaráží spíš něco jiného. Udivuje mě, že se Nohavica k celé záležitosti nepostavil čelem už mnohem dříve. Svým mlžením zavdal příčinu k různým spekulacím, které měly ke skutečnosti hodně daleko. Ublížil si tím hlavně v očích těch lidí, co vyznávají heslo o přiznání jako polehčující okolnosti. Nohavica sice svou spolupráci s tajnou policií nikdy nepopíral, ale taky se k ní nijak zvlášť nevyjadřoval. To začíná dělat teprve až teď. Berme to ale z té lepší stránky. Pozdě, ale přece. A k vlastnímu paktu s ďáblem bych dodal jediné. Je velmi jednoduché někoho odsoudit, mnohem těžší je dotyčného pochopit.

A přidám ještě i výstižný biblický citát: kdo jsi bez hříchu, první hoď kamenem!

autor: Michal Svatoš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová