Prázdninový rébus

1. červenec 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Je prvního července a všem školou povinným začínají zasloužené prázdniny. Děti mají pochopitelně důvod k jásotu. Méně radosti projevují rodiče. Ne že by svým potomkům odpočinek nepřáli, spíš naopak. Pro ně ale prázdniny znamenají velké starosti, jak dětem zajistit program a péči po celé dva měsíce.

0:00
/
0:00

Pár týdnů dovolené, které mají k dispozici rodiče a dva měsíce dětského prázdninového lenošení, to je zřejmý nepoměr. Drtivá většina pracujících rodičů si může dovolit strávit společně s dětmi dva, maximálně tři týdny dovolené. Jistě, mohou se i vzájemně prostřídat, jednou bude dítě s matkou, podruhé s otcem. V takovém případě už ale nezbývá čas na psychology tolik doporučovaný model společné dovolené. Právě na ní se prý nejvíce utužují rodinné vztahy. Budiž, není důvod nevěřit pozitivním účinkům společné dovolené. Ale vymyslet pak smysluplný programna celé prázdniny, to je pro většinu rodičů opravdový logistický oříšek.

Jako první se nabízejí babičky, dědečkové, tety, strejdové a další rodinní příslušníci. Pokud bydlí na venkově a máme s nimi dobré vztahy, je napůl vyhráno. Naše děti tam můžou trávit i několik drahocenných týdnů. Fajn, ale co když taková babička prostě neexistuje! Jinou využívanou možností jsou dětské tábory. Dva týdny, během kterých mají rodiče po starostech, se určitě hodí. Jsou tady i levnější tábory příměstské. Ani ty ale nemusejí stačit.

Sestavování prázdninového harmonogramu se všemi těmito variantami ale má svá úskalí. Poctivý rodič prázdninový rébus sice vyluští, ale dítě s jeho řešením zjevně nesouhlasí. Já na žádný pitomý příměstský tábor nechci, ozve se z něžných dětských úst. Problém mají i méně majetní rodiče. Zvlášť v případech, kdy mají více dětí, si na nějaké táborové úvahy mohou nechat zajít chuť. Záludností prázdninového plánování by se samozřejmě dalo jmenovat více.

Vím, o čem mluvím, protože jsem otcem syna, kterému dnes začínají první opravdické prázdniny. S manželkou jsme museli hodně přemýšlet, abychom to nějak dali dohromady. Neexistovalo žádné řešení, které by se líbilo všem třem. Až po dlouhém dohadování, někdy i velmi hlasitém, jsme dospěli k alespoň trochu přijatelnému kompromisu. Jak to vypadalo v rodinách s více dětmi, to se raději ani neodvažuji domyslet.

autor: Michal Svatoš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.