Primátoři kolem primátora

Je to taková zvláštní směsice historie a politiky. Na jedné straně si Opava vydobyla obrazy starých purkmistrů, jsou takoví milí a přísní pánové z 18.a 19.století, ale na straně druhé se části historie zuby nehty brání. Právě dnes se primátor Zbyněk Stanjura obklopí dalším rámem. Na novém plátně bude první poválečný předseda opavského národního výboru Vladimír Mařádek. Jeho éra končí z pochopitelných důvodů v roce 1948. Na zdi opavského magistrátu tím ale začíná díra anebo přesněji nevelká tabulka se jmény pozdějších funkcionářů. Obrazy pak budou pokračovat až od roku 1989. Určitě nejsem sám, kdo se nad tím zamyslel. Máme právo potlačit jakousi tabulkou kus historie, ať už si myslíme cokoli? Vždyť třeba i v roce 1981 někdo městu vládl. Tak kde je ta střední rozumná cesta?

Je to detail a zároveň není. Zastánci obrazové cenzury současné opavské radnice říkají, že po roce 1948 nešlo o demokratické volby, a tak není nutné a vhodné tyto předsedy oslavovat. Odpůrci zase připomínají, že tohle všechno je až příliš komické. A že za sto let budou naši potomci přemýšlet, proč jsme dávali na zeď místo rámů obyčejnou tabulku.

Je jistě pravdou, že portrétovat může kdo chce koho chce. A jak si to na zdi rozvěsí, je jeho věcí. V každém případě by ale bylo dobré předpokládat, že nepověsíme-li svého politického odpůrce (myslím na zeď ve formě obrazu), taháme do historie politiku. V tom případě si pak celý nápad s purkmistry raději rozmysleme. Osobně bych se tomu vyhnul tím, že bych nejnovější primátory prostě nemaloval a skončil válečným obdobím. Můj osobní názor si s ohledem na blížící se volby nechám pro sebe, ale ta tabulka by tam asi být neměla. Myslím si, že je to divné...