Pro a proti
Před několika dny začal nový akademický rok. Řada mladých lidí tak zahájila poslední ročník svých vysokoškolských studií. Příští rok v tuto dobu možná budou i bez práce. Získání diplomu a titulu totiž ještě nikomu nezaručuje, že získá kvalitní a dobře placenou práci.
Učitel, ekonom, výzkumný pracovník, specialista na obchod... to všechno jsou povolání, která by měla patřit k nejprestižnějším. Nejen kvůli faktu, že jejich vystudování obnáší několik let tvrdé práce, ale i proto, že vyžadují velkou odpovědnost. V praxi je tomu ale úplně jinak.
Až polovina učitelů má brzy přijít o práci, ekonomové mohou tak akorát počítat, jak vzrůstá náš státní dluh, obchodníci už dávno vědí, že zboží dovážené z Číny se prodává nejlépe a výzkumní pracovníci? Ti jsou rádi, že ze svého platu zaplatí nájem a koupí si stravenky na teplé jídlo ve firemní vývařovně.
Samozřejmě, že jsem ve všech vyjmenovaných případech použila nadsázku, ale daleko od pravdy nejsem. Vnímám existenci různých povolání v tomto časem velmi intenzivně hlavně proto, že si svou další školu, a tím i povolání, vybírá můj potomek. Nějak se nemůžeme dopracovat k variantě, na které bychom se shodli.
Na jedné straně papíru figuruje několik osamělých PRO a na druhé převažují PROTI. V kolonce PRO figurují pozitiva jako je krása povolání, oblíbenost, možnost skloubení s koníčky apod. Na straně druhé trčí do prostoru všechna možná známá negativa:špatně placené, neperspektivní, zdravotně rizikové atd.
Nakonec jsme se doma dohodli, že se obrátíme na odborníky. Ti přece nejlépe vědí, kam se bude v příštím letech náš pracovní trh ubírat! Podle toho, co nám řeknou, pak můžeme vybírat školu i profesi. Omyl! Odborníci nás zklamali. Náš tuzemský pracovní trh je prý příliš nestandardní a věšteckou kouli prý nemají.
Musíme si tedy poradit sami. Můj potomek si školu vybere podle svého gusta. Možná se na ni dostane, možná ji i dostuduje. Nu, a pokud po jeho diplomu nakonec zaměstnavatelé toužit nebudou, zkusí prostě štěstí za hranicemi naší země. Nebude ani prvním, ani posledním.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.