Proti všem

Ač fotbal nepatří mezi mé nejoblíbenější sporty a na Bazaly nechodím, také jsem měl z titulu radost. Jindy nasupení či lhostejní Ostravané, kteří přes víkend město opouštějí, byli najednou veselí a jindy - v tuto dobu prázdné ulice v centru - zcela zaplnili. Trochu mne ale rozladily titulky pražských kolegů ve stylu: "Baníku po prohře se Spartou oslavy titulu trochu zhořkly" nebo "Fotbalisté Sparty pokazili Ostravě oslavy mistrovského titulu" a do třetice "Pražané dobyli vyprodané Bazaly a přiblížili se na dosah předkolu Ligy mistrů"... Jako bych z toho cítil závist. Co si to ta východní výspa dovolila?!

Přitom udržet Baník v čele tabulky, byla týmová práce mnoha klubů. Když nějaký zápas Ostrava prohrála a hrozilo, že čelo tabulky obsadí jiný tým - tu Slavia či Olomouc, dokonce i Sparta dělala na hřišti vše pro to, aby v daném kole získala maximálně bod. Zejména v jarní části ligy tlačili všichni Baník před sebou. A že Sparta v Ostravě v sobotu vyhrála? Vždyť už o nic nešlo. Pravda, byla by to taková třešnička na dortu, vzájemná nevraživost je dost velká, ale proč se honit pro nic za nic.

Ale Sparťani v sobotu bojovali na více frontách. Fanoušci už při příjezdu do Ostravy přečíslili policisty, když vystoupili z vlaku o zastávku dříve. Ale těžkooděnci mají lepší kondici, a tak ztracenou převahu brzy získali zpět. A bojovalo se i na záchytce. Skončilo to tam plichtou. Baník - Sparta na postele 4:4.

Nevím, o co se ti Pražáci pořád snaží. V konečném důsledku Ostraváky stejně nepřečůrají. Byli to totiž právě oni, kteří nás naučili poradit si a vyniknout v mnohem horších podmínkách.