Psát jako Ostravak

30. srpen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Ostravak Ostravski opět nezklamal. Ani v pátek během svého veřejného, údajně autorského čtení z populárního Deniku Ostravaka neodhalil svou identitu.

0:00
/
0:00

Ostravak Ostravski si to vymyslel chytře. Nemusí se jako jiní autoři trápit tím, jestli své povídky čte dost působivě a jestli u toho taky dost dobře vypadá. Stačí jen, že píše a píše a čtenáře dál mystifikuje. Nedostaví se na křest své knížky, na autorské čtení pošle náhradníka, a přesto tady někde je! Svou image vybudoval na nepřístupnosti a totální ochraně své osoby, takže údajně jeho tvář neviděla ani samotná vydavatelka deníků.

Jinak se ale Ostravak neupejpá. Ve svých povídkách toho na sebe i své okolí vyklopí skutečně dost. Jako každý chlap příležitostně uhání ženské, chodí do hospody a na fotbal, miluje svou škodovku, práci už asi méně a každodennost opepřenou množstvím detailů bere s nadhledem. Až si říkám, jak je vůbec možné, aby se všechny ty Jaruny a Mileny a další svérázné postavy z jeho povídek nepoznaly? Jak to, že se ještě nikdo neozval a tajemství neprozradil? Anebo snad Ostravak Ostravski a jeho život popisovaný v denících vůbec neexistuje? To také naznačují někteří hloubaví čtenáři na internetových stránkách Ostravaka. Je skutečným autorem výtvarník a performer Marek Pražák, ptají se. Jak ho znám, musí tím být velmi pobaven. Anebo je Ostravak recyklovaný Petr Bezruč, hádá další. Odpověď nemáme, záhada trvá a to je dobře. Mnozí mají sice Ostravakovi a vydavatelům za zlé, že jde jen o komerční tah. Ale proč by ne - koneckonců s tím mohl přijít dříve sám kdokoli - jen tak umět psát jako Ostravak.

autor: čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová