Richard Piskala: Lidové tradice

Lidé ve vyprodaném sále našeho velkého hudebního studia nadšeně aplaudovali cimbálové muzice Valašský vojvoda a pozorně poslouchali průvodní slovo Jana Rokyty, který mimo jiné několikrát citoval Leoše Janáčka. A jeden z těch citátů mne velmi zaujal.

Mistr Janáček totiž v roce 1893 vyjádřil značnou skepsi k tradici lidové kultury v našem kraji, když prohlásil, že: „průmyslové závody, které zaplavily kraje při řece Lubině a Ostravici, odplavily zároveň jak starobylou lidovou píseň, tak i tanec."

My už dnes víme, že v této věci se geniální hudební skladatel naštěstí mýlil. Ale ta tradice lidové písně a kultury samozřejmě nepřežívá sama od sebe. Je za tím práce a osobní zaujetí stovek a tisíců lidí našeho kraje už po řadu generací. Vedle svých hlavních zaměstnání se věnují zkoušení, muzicírování a rozdávají radost z lidové písně.

Na výborném koncertě Valašského vojvody z Kozlovic tuto středu u nás v rozhlase účinkovalo neuvěřitelné množství lidí - nejen cimbálová muzika, ale také ženský a mužský sbor, další sólisté a hosté skutečně všech generací.

Chtěl bych vzdát velký hold a dík nejen Valašskému vojvodovi, ale všem, kteří v našem regionu věnují svůj čas a úsilí lidové hudbě, tanci, prostě našim lidovým tradicím. Vždyť jsou to naše společné kořeny.

Podle mne není až tak důležité, jestli lidovou písničku zahraje cimbálovka, dechovka, nebo písničkář s harmonikou či kytarou. Důležité a zásadní ale podle mne je o naše tradice i nadále pečovat a rozvíjet je. Zvlášť dnes, v době globalizace a v kontextu dalšího dění ve světě.