Richard Piskala: Neokurková sezóna

Tak trochu hanlivé a zároveň i docela milé označení „okurková sezóna" prý kdysi novináři vymysleli proto, že v létě se kromě sběru okurek nedělo zhola nic. Byli zoufalí, pořád přemýšleli, o čem jiném by ještě mohli něco napsat a nakonec jim z toho stejně zase vyšly ty okurky.

Ale protože novináři jsou vynalézaví, tak časem jen u okurek nezůstalo. Typickými „okurkovými" zástupci v médiích u nás pak byli mnohokrát třeba lidožraví žraloci na Jadranu, nebo nějaké to dravé exotické zvíře pobíhající o prázdninách po našich mírumilovných lesích. Třeba puma.

V našem kraji - mám pocit - už řadu let žádnou okurkovou sezónu nemáme. Říkám to s jistým nostalgickým povzdechem. Ne proto, že by mi snad bylo líto, že nevysíláme zprávy podobné například té o opilém jezevci, který si v uplynulém týdnu na pláži v Polsku dokonce prý i sám otevíral lahvová piva. Spíš jde o to, že se u nás dějí věci, které bychom si klidně odpustili.

Jen v posledních dnech jsme v našem kraji měli nehodu vlaku ve Studénce, nebo srážku tramvaje s autobusem v Ostravě. A k tomu další důležitá a naléhavá témata - například rozkopané krajské město, kde se uzavírky, jednosměrky a tramvajové výluky mění tak rychle a je jich tolik, že se v nich už dávno neorientují ani Ostraváci. A mohl bych pokračovat.

Uvědomil jsem si, že v množství těchto informací mi vlastně nějak uniklo, jestli letos řádí okurkové plísně a jak probíhá sklizeň. Proto jsem velmi přivítal zprávu od jedné naší paní posluchačky, kterou rád předávám. Kvašáky se jí letos prý podařily naprosto výjimečně a jsou skvělé. Tak alespoň jedna dobrá okurková zpráva v té neokurkové sezóně.