S péčí o nemocné seniory rodinám pomáhají denní centra

Chodit do zaměstnání a zároveň pečovat o dlouhodobě nemocného seniora doma je pro většinu rodin velmi náročné. Ve snaze podpořit je a dopřát seniorům co nejdelší čas prožitý v jejich domácím prostředí fungují u nás nejrůznější denní centra.

Jedním z nich je Centrum denních služeb střediska Siloe pro lidi s poruchami paměti, které provozuje Slezská diakonie v Ostravě-Nové Vsi. Právě tam jsme hovořili se sociální pracovnicí Martou Machovou.

Středisko Siloe provozuje mimo jiné denní centrum. Komu je určeno?

Denní centrum je určeno seniorům a vůbec osobám starším padesáti let, kterým byla diagnostikována nějaká forma poruchy paměti. Nejčastěji se jedná o Alzheimerovu demenci nebo o vaskulární demenci.

Je to denní centrum, takže funguje opravdu jen během všedního dne?

Ano, je to tak. Od pondělí do pátku od šesti do osmnácti hodin. Tím se snažíme vyjít vstříc právě pečujícím osobám, aby mohly jít do práce a ještě třeba odpoledne stihnout svoje volnočasové aktivity. A pro Ostravu nabízíme svozy a rozvozy, přímo jakoby domů a z domu.

Takže by se dalo říct, že máte určitou spádovou oblast, kterou je Ostrava?

Ano, je to okres Ostrava. Samozřejmě nabízíme i mimoostravským, ale tam už nejsme schopni zajistit ten dovoz naším služebním autem.

Jak vůbec vypadá takový obyčejný všední den v denním centru?

My se snažíme, aby vypadal pokud možno co nejvíc podobně jako obyčejný všední den v domácím prostředí. Takže lidé, kteří k nám přicházejí, mají možnost se zapojit třeba do nějakých aktivizačních činností, když mají chuť. Mohou společně poslouchat hudbu, někdy společně vaří, pečou, cvičí. Chodí se na procházky, jezdí na výlety.

Každý ten den je jiný, přináší nové situace a je to vždy o podpoře toho člověka v tom, co chce dělat. Klient tady má zajištěný oběd, svačiny , odpočinek, popovídání si s ostatními, nějaké tréninky paměti...

S čím mají třeba problém, s čím potřebují pomoci?

senior|foto: Fotobanka Pixabay

Odvíjí se to už od té cílové skupiny, kterou jsou lidé s poruchami paměti. Takže bohužel tam ty příznaky právě poruch ztráty kognitivních, to znamená poznávacích schopností, přináší řadu nedorozumění, někdy i strachu, pocit bezmoci. Takže my se s těmi lidmi snažíme být v kontaktu a dát jim pocit, že mají smysl. Je to o tom, že se snažíme s nimi vytvářet třeba i knihy života, vzpomínky na jejich minulost.

Už jste zmiňovala, že tady mohou být lidé od padesáti let. Takže jaká je teď ta vaše skupinka?

Máme tady jednu paní, která má zhruba těch padesát pět let, jinak ta cílová skupina je pětašedesát a víc. Ale my jsme právě snižovali tu věkovou strukturu z toho důvodu, že poslední dobou bohužel přibývá lidí, kteří se na nás obracejí a jsou mladšího věku a byla jim diagnostikována nějaká forma demence.

Kdo může vaši službu využít a za jakých podmínek? Kolik například stojí?

Využít ji může kdokoliv, kdo ji potřebuje. My se specializujeme jednak na klienty samotné, kteří berou buď nějaký příspěvek na péči, takže si tu službu můžou hradit částečně z toho příspěvku. Služba stojí – je to různé podle toho, kolik dnů v měsíci ten člověk využije včetně toho dovozu. Nicméně za hodinu péče se platí čtyřicet korun a jídlo je teď, tuším, sedmdesát korun za oběd a za svačiny nějakých deset, patnáct korun.

Ta služba je určena nejen samotným klientům s poruchami paměti ale i těm pečujícím osobám. My se snažíme pracovat s celou rodinou, když je nám to umožněno. Nabízíme konzultace, pomocné skupiny, což je takové setkávání se pro ty pečující – každý poslední čtvrtek v měsíci. Chodí k nám lidé z různých stran Ostravy a nemusí mít u nás vždy toho klienta.