Šalamounské cedulky

18. leden 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Bojíte se v poslední době chodit po ulicích? Pokud ano, jste na tom stejně jako Silvie Mikulcová. Ta má strach, že jí něco spadne na hlavu, třeba zmrzlý sníh nebo rampouch. A to by mohlo minimálně hodně bolet. Jenže z dnešní poznámky se ještě dozvíte, že tuhá zima z chození po ulici udělala doslova branný závod.

0:00
/
0:00

Letošní zima mi už pěkně leze na nervy. A co víc, štvou mě cestáři, technické služby a mnohé majitele domů, instituce a úřady tak nevyjímaje. Určitě si vzpomenete na nedávno zhroucenou střechu jedné z ostravských prodejen řetězce Lidl. Poté se mnozí činovníci i politici předháněli v apelech na majitele domů, že jsou povinni odklízet si sníh ze střech.

Pamatuji si minimálně hejtmana Evžena Tošenovského, který se hodně rozčiloval. Šéf moravskoslezských hasičů Zdeněk Nytra upozorňoval zase na fakt, že si majitelé jen tak nemohou volat jeho muže, aby jim pomohli a sníh, případně rampouchy ze střechy sundali. Pochopitelně přijedou, ale jen k nejzávažnějším případům. To chápu, přece jen hasiče je potřeba téměř všude, nejen u požárů, neobejde se bez nich ani žádná nehoda a tak bych mohla pokračovat dál a dál.

I když už nesněží, zkuste se projít po centru Ostravy. Málem abyste hledali chodník, po kterém můžete jít. Majitelé domů i různých objektů si se svými střechami hlavu moc nelámou, přestože padající sníh v posledních dnech nahradily spíše rampouchy. A když už se zajímají, pak šalamounsky mají umístěnou cedulku, která před nebezpečím varuje a nabádá lidi, aby po chodníku nechodili. Nemusím připomínat, že z valné většiny nám pěším nezbývá nic jiného než jít po silnici. Pokud se ovšem na ní přes val zledovatělého sněhu dostanou. Vypadá to jako nová móda, která ale bezpečí lidí příliš nepřidává. Jenže soukromým vlastníkům domů se vlastně ani nedivím. Vždyť naprosto stejně svou povinnost vyřešili i policisté - třeba u sídla své krajské správy.

autor: mik
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.