Sámer nebo Špidla?

16. červen 2004
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Bylo by asi zvláštní, kdybychom netvrdili, že jedním z největších televizních fenoménů poslední doby je soutěž Česko hledá Superstar. Milióny lidí napjatě sledují cosi jako reality show a prožívají vzestupy a pády svých hrdinů. Přesně tento model by se ale ujal i v jiných světech. Třeba v politice. Co by říkala porota na počiny premiéra nebo jak by diváci hlasovali mezi Unií svobody a smíchem senátora Topolánka?

Vladimír Špidla právě dokončuje svou analýzu trhu práce spolu s výčtem úspěchů své růžové strany a předstupuje před tribunál. Porotkyně Osvaldová polemizuje nad pohyby medvěda brtníka, porotce Hejma si stěžuje, že zase nerozuměl a používá srovnání s barovou subretou. Porotce Soukup nechápe, jak se premiér může pustit do ekonomických výšek, aniž by je "utáhl"...

Dav šílí a dívčiny si patlají oční stíny po tváři. Nastupuje Mirek Topolánek...

Přijde vám to absurdní? Ale proč bychom nemohli volit naši domácí politickou superhvězdu? Vždyť je tak jako zpěváci veřejnou osobu, potřebuje obdiv a popularitu, měla by předvádět kvalitní výkony a ráda se podepisuje do památníku. Jenže Sámerovi nebo Martině prostě nepošleme hlas a jdou z kola ven. U voleb si někdo myslí, že holt dá hlas jinému nebo k volbám nepůjde vůbec. Ale jaksi nepočítá, že politik se může přemístit do statutárních orgánů kdejakých zlatopadákových firem, že místo je v europarlamentu, fondů je také celá řada a v nejhorším případě stačí útočiště na Vysočině, kde se dá přes telefonní sluchátko deratizovat a deratizovat.

Tak jako populární hudba obšlápnutá Gotty a Vondráčkovými potřebuje provětrat, volám po tomtéž v politice. Přece nejsme Lichtejnštensko, kde mohou říci, že je jich prostě málo.

Ale pozor, moderátoři soutěže otevírají obálku s výsledkem eurovoleb a hlásí do ticha: Petr Mareš, Unie svobody!" Na obrazovce se odvíjí malebně podbarvená Marešova cesta politikou. Pak se loučí na pódiu se Zahradilem a Sobotkou, kteří střídají zkoprnělost a slzu v oku.

Kurzovní lístek je zase o jedno jméno chudší. Ale jen na chvíli. Zřejmě tak, jako kdysi zmizel ministr obrany Tvrdík, aby se zakrátko zabydlel v hangáru Českých aerolinií. Náš politik je neodstranitelný. Proto občane bdi, jak chceš. I ta reportáž psaná rovnou na oprátce je naprosto zbytečná.

autor: mrk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.