Šantán. Jak se tam žije?

10. říjen 2014

Je to bufet na nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd a turisté na něj nedají dopustit. Sem chodí na polívku i horolezec a pokořitel osmitisícovek Libor Uher.

Léta vlastně funguje jako záplata za vyhořelou Bezručovu chatu, kterou teď Klub českých turistů dokončuje v těsném sousedství na vrcholku Lysé hory. Vysokohorský bufet Šantán se ale pro turisty v Beskydech stal legendou a sázkou na jistotu.

Pohostinnou útulnu mají v oblibě hlavně „lysaři", těm tady dokonce vaří čaj do osobních hrníčků. Jak se dnes v Šantánu žije a co až ho nahradí staronová chata? Srdcařům bude tahle hospůdka chybět...

„No je to taková správná kuča. Hory jsou hory,“ říká paní Karla, kterou jsme před legendárním Šantánem zastihli. Na vrcholek Lysé hory doputovala ze Starého Města u Frýdku-Místku. A zastávka v oblíbeném vysokohorském bufetu je nevyhnutelná.

„Šantán je srdcovka. Když nebude, budeme smutní a naučíme se snad chodit do Bezručovky,“ dodává další návštěvnice v pohorkách.

Čtěte také

Pokud si uděláte výlet na Lysou horu a zakotvíte v Šantánu, pak při troše štěstí můžete potkat i horolezce Libora Uhra. Pokud zrovna není na osmitisícovce v zahraničí. Třeba bude zrovna sedět nad talířem kyselice, kterou vaří místní „šantánoví" kuchaři.

„Jak se budu loučit s Šantánem? To je ještě předčasné. Vy ho pohřbíváte a ještě žije. Je to taková nostalgie, protože jsme tady zvyklí posedět. Asi bude chvilku trvat, než si na to člověk zvykne,“ krčí rameny horolezec.

O Šantánu se dozvíte více poslechem přiloženého audio souboru (viz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘ v úvodu článku). Tento a další díly magazínu Křížem krajem pak najdete v iRadiu.

Spustit audio