Silvie Mikulcová: Čtení dětem

Mám čtyřletou kamarádku. A občas si říkám, že by jí rozhlas měl posílat honoráře. Vlastně je totiž něco jako má osobní hlasová školitelka. Miluje knížky a tak i já jí musím číst, když se u nich doma vyskytnu v příhodnou podvečerní dobu.

Příběhy doslova hltá a tak ji její matka dokonce už byla přihlásit v knihovně. Spotřeba je u nich totiž opravdu velká. A pořídit knížky hodné setrvalého místa v domácí knihovně je těžké. Ověřila jsem si to zrovna nedávno, když tahle moje malá kamarádka slavila narozeniny. Knížka byla jasná volba.

Ačkoli nakupování zrovna není můj koníček a rozhoduji se relativně rychle, proto mám taky doma plnou skříň oblečení, které mi jaksi nesedí, byla to dvouhodinová procedura. Do zavíračky. Regály v dětské sekci doslova přetékaly. Prolistovala jsem skoro všechno, co se nabízelo. Kromě tedy klasických titulů, které má malá přítelkyně zdědila po svých rodičích.

Jestli si ovšem myslíte, že jsem si nedokázala vybrat, protože byla jedna knížka lepší než druhá a všechno jsem koupit nemohla, tak vás musím vyvést z omylu.

Byla jsem v šoku. Příběh o křečkovi, který má problém s civilizací, mě vyděsil. Hlavně proto, že jsem zbabělec. Sylvo, co to znamená? představila jsem si. Civilizaci nebrat.

Nabízela se třeba encyklopedie skřítků. No hurá, říkala jsem si. Ovšem až do té doby, než jsem narazila na stránku, kde autor popisuje rozmnožování skřítků. K dětem podle mě musíme být upřímní. Nicméně si umím představit lepší objekt pro sexuální výchovu než je fousatý ohava.

Vyhrála to včelka Mája. A protože mě už tlačil čas, tak jsem rychle zkontrolovala, jestli knížka obsahuje kromě obrázků i text, který vydrží alespoň o trochu déle než na patnáct minut.

Zvládli jsme ten večer jen dvě kapitoly. Radost z darovaného dárku mě přešla už po první.

Když jsem se pak zpětně opatrně ptala paní matky, jestli si její dcera včelku Máju oblíbila, dostalo se mi od silně sarkastické, velké kamarádky jen mrzuté odpovědi: tak tohle si budeš číst sama, drahá. Všimla sis, že to nemá příběh? Pointu? Že je to vlastně o ničem?

Sláva Popelkám, Sněhurkám i lehce morbidním Vasilisám Překrásným.