Silvie Mikulcová: Ukradený mobil
Každý Čech má mobilní telefon. Říkají to statistiky. Podle prostých čísel to vypadá, že bez mobilu se už neobejde žádný z nás. A to včetně kojenců. Odborníci ale upozorňují, že tabulky klamou. Mnozí mají totiž v šuplících řadu přístrojů, které už nepoužívají, a tak zvyšují celonárodní statistiky. Silvie Mikulcová si ale na vlastní kůži vyzkoušela, že být bez mobilu je prakticky nemožné.
Chmaták, kraďoš, hnusák, na skřipec ho či ji pověsit, ruce polámat, prsty usekat... Takhle vztekle si drmolím sama pro sebe už několik dnů. Stala jsem se obětí zločinu, někdo mi ukradl mobil, občanku a diář.
Pominu-li starosti a vzácný čas proseděný na policii a či na úřadech, zloděj mě krutě zasáhl na strašně citlivém, dosud neznámém místě. Prostě mě odpojil a zanechal nedostupnou.
Profese mě zmagořila natolik, že svůj mobil prakticky nikdy nevypínám, maximálně tlumím zvonění a jsem neustále připravená komunikovat. Snad jednou z mála výjimek je třeba cesta v letadle, to mám totiž mnohem větší paniku z toho, že bych zapříčinila pád stroje.
Bylo to hrozné, bez mobilu jsem byla sice jen několik hodin, ale cítila jsem se jako bez ruky, osamělá, ztracená mezi lidmi.
Co když mě někdo shání? Nepropásnu něco? Nemají blízcí strach, jestli se mi něco nestalo? Jak jim dám vlastně vědět, že jsem v pořádku, když si žádná čísla nepamatuji?
Podivný pocit přerostl během několika dnů v záchvěv beznaděje. Dohnal mě technický pokrok. Nový mobil, nový redakční systém, jiný diář, jiný operační systém v počítači...
Asi to znáte, změnily se věci, které jsem dělala automaticky. A tak jsem tady v redakci v jednu chvíli seděla se slzami v očích. Už je líp. Novinky pomáhají, jen si pro ně člověk musí vytvořit patřičné mozkové spoje.
Každopádně mě ale dneska zastihnete stěží. Musím se to naučit. Vypínám mobil a jdu do lesa.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
