Slušnost mezi lidmi

31. březen 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Slušnost se mezi lidmi vytrácí. A je to čím dál horší. Konstatování, které čas od času vypustí z úst každý z nás. Je to pravda nebo ne?

0:00
/
0:00

Mám jednu oblíbenou paní. Často se na ní koukám z okna redakce. O věku žen se obvykle nemluví, ale ona už těch křížků na zádech má asi hodně. Přesto je krásná, vždy elegantní a září z ní moudrost a pohoda.

Nedávno jsme se potkaly v obchodě u pečiva. Poprosila mě, abych jí rozlepila mikroténový sáček. Jí už to prý nejde. Drobnost, která zdrží na pár sekund. Překvapilo mě ale, jak dlouho a dá se říci uctivě mi děkovala. Nasadila mi tím brouka do hlavy, a tak jsem pátrala ve svých zážitcích po ochotě a obyčejné slušnosti.

Vzpomněla jsem si na hodně starou tramvajovou příhodu. V mém pubertálním věku jsem pouštěla sednout starší dámu. A ona odmítla se slovy: "Seďte, ačkoliv jsem starší než vy, nic mi nechybí a stát klidně můžu. Copak já vím, jestli vám není stokrát hůř než mi." Mám ještě jednu zkušenost, tentokráte trolejbusovou. S několika stehy v břiše jsem nastupovala společně s mladou maminkou, která měla dítě v kočárku. Požádala mě o pomoc. Odmítla jsem se slovy, že opravdu nemůžu. Nadávky, kterými mě častovala, se ve vysílání opravdu citovat nedají.

Přesto stále věřím tomu, že obyčejná lidská slušnost se nevytrácí. Nevěřím ani tomu, že naše hrubost jde ruku v ruce s dobou a horšící se výchovou. Je to prostě v nás, někdo je hulvát někdo kolem sebe šíří pohodu. Záleží jen na náhodě, na koho zrovna narazíme.

autor: mik
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.