Sprejerské tresty

Při jednom jediném pohledu z balkonu naší redakce jsem napočítala čtrnáct čmáranic na fasádách okolních budov. Často jde o domy, které jejich majitelé nedávno opravili, a sprejem vytvořené fleky je pěkně hyzdí. A proč o tom mluvím? Prvně jsem tak trochu pozvedla obočí, když jsem si uvědomila, že ostravští policisté svolali mimořádnou tiskovou konferenci kvůli dvěma mladíkům, které dopadli a kteří se takto bavili. Kolegyně ale přišla se zajímavou informací. Jednomu z nich totiž ještě nebylo 18 let. Pokud budou poškození souhlasit a on si své výtvory označí, případně k tomu odpracuje nějakou tu hodinu veřejně prospěšných prací, nemusí dojít ani k soudu. Někteří majitelé, kterým sprejeři podobným způsobem zkomplikovali život, by s tím asi nesouhlasili, já přesto doufám, že v případě tohoto mladíka budou vlastníci shovívaví. Pokud nedojde k soudu, nebude mít mladý hříšník žádný zápis v trestním rejstříku. S největší pravděpodobností teď ani neví, jak moc to může ovlivnit jeho budoucnost. Dnes už snad nenajdete zaměstnavatele, který by při přijímacím řízení nepožadoval výpis z trestního rejstříku. Dost dobře si umím představit, jak personalisté reagují u uchazečů o práci na podobné škraloupy. Myslím si, že k telecím letům blbost prostě patří a nikdo z nás nemůže vědět, jestli mladistvý delikvent by jednou nemohl být špičkovým právníkem. Na druhou stranu tím ale nechci říct, že bych podobné delikty netrestala vůbec. Štve mě asi jako každého člověka, když vidím třeba kostely poničené bezduchými nápisy. Přesto jsem ale ráda za barevný svět mnohých podjezdů a podchodů, tedy pokud je na co se koukat a pokud autoři svým sprejům opravdu rozumějí.