Svatomartinská symbolika

Jedenáctý listopad bývá v českých zemích od pradávna spojován s příchodem paní Zimy. Ještě na sklonku minulého tisíciletí totiž bývalo obvyklé, že jsme se první sněhové nadílky dočkali právě zhruba v půli listopadu. A odtud také pochází pořekadlo, že 11.11. přijíždí do Čech, na Moravu a do Slezska Martin na Bílém koni. Uplynulé dvě zimy k nám ale dorazil jen ten Martin. Jeho jméno stále zůstává v příslušném řádku našich kalendářů, ale po sněhu není ani památky. A platí to i pro rok letošní.

S jedenáctým listopadem jsou ovšem spojeny i jiné zvyklosti. A mohu vám říci, že jsou mnohem příjemnější, než mokrý sníh, studený vítr a příchod pošmourného zimního počasí. V tento den se totiž může poprvé ochutnávat takzvané Svatomartinské víno. Historie pojmenování tohoto mladého vína není příliš stará. Vymysleli ho před pár lety čeští vinaři, kteří tak chtěli dát punc originality čerstvému vínu z poslední úrody. Svatomartinské víno je vlastně takovým českým beaujolais. Je svěží, mladé, plné slunce ... a je jakousi první vlaštovkou společné práce matky Přírody a vinařů v daném roce.

Pokud jste mladé Svatomartinské víno ještě neochutnali, nenechejte si tuto příležitost letos ujít. Věřte, že stojí zato. Na rozdíl od svatomartinského sněhu vás při něm nezamrazí v očekávání chladných zimních dnů, ale naopak vás pěkně zahřeje. A až si budete třeba u zapáleného krbu, při hořící svíčce a možná i tlukotu hořících srdcí přát u sklenky něco pěkného, nezapomeňte na jeden vinařský zvyk a radu zároveň - Svatomartinským vínem se zásadně neťuká! Tak tedy nejen na zdraví!