Tam v Karviné...
Náš kraj je místem plným protikladů. Černá střídá bílou, dobrota zlo a pochopení nenávist. Stejně, jako máme v městech tohoto regionu děsivá sídliště podobná Bronxu, nacházíme tu i malebné ostrůvky zeleně, klidu a pohody. A platí to i pro povahové rysy zdejších lidí. Stále častěji při střetu s těmito povahami sehrávají roli i návštěvníci z různých koutů Evropy.
Tak jsem se zase jednou pořádně zastyděla! Ne, že bych provedla něco opravdu hodně špatného. Stačilo, abych si přečetla zprávy v takzvané policejní svodce, abych se začala stydět za to, že i já žiju na Ostravsku. Z krajského města je to jen co by kamenem dohodil do Karviné. A právě toto okresní město se v minulých dnech stalo dějištěm ostudy přímo mezinárodního kalibru. Každoročně se tam zjara sjíždějí sportuchtivé ženy z různých koutů Evropy.
Budu přesnější: jde o ženy, které propadly sportovní disciplíně zvané silniční cyklistika. Na letošní ročník mezinárodního závodu GRACIA se jich sjelo několik desítek. Tři dny soutěžily o to, která z nich si odveze nejvyšší ocenění. Některé z přítomných dam si ale kromě nových zážitků a medailí odvezly zpět domů také smutnou vzpomínku na nenechavce, který je připravil o jejich cenné vybavení. Přímo z Hotelu Dakol v Petrovicích, kde závodnice bydlely, jim totiž někdo ukradl kola a další vybavení za jeden milion a 800 tisíc korun.
A tomu já říkám opravdová mezinárodní ostuda! Dobře ale vím, že samotný zloděj se nestydí ani trochu. Uklidňuje mě trochu jen fakt, že mu ukradená kola a cyklosoučástky nebudou k ničemu. Pro běžné ježdění se totiž vůbec nehodí a pokud se je nenechavec pokusí prodat specializovanému obchodníkovi, bude hned jasné, že zboží pochází z nelegálních zdrojů.
Říkám si jen, jestli zbytečně neplýtváme silami? Na jedné straně v našem regionu bojujeme o každého zahraničního turistu: stavíme golfová hřiště, lázně, hotely a sportovní centra, jen abychom jej přiměli u nás alespoň pár dnů zůstat a utrácet peníze. Na druhé straně jej připravujeme o peněženky, autorádia, kufry i silniční kola. Nu, a sami sebe koneckonců taky o něco připravujeme - o dobrou pověst a důvěru. A ty se, na rozdíl od golfových hřišť, budují celé generace!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka