Uprostřed hvozdů...
1111 stromů vysází na Ostravsku během roku hutní gigant ArcelorMittal. Byl totiž jedním ze sponzorů festivalu Colours of Ostrava. Lidem proto slíbil, že za každou stovku sebraných plastových kelímků, zaplatí pro Ostravu a okolí jeden strom. Milovníci dobré hudby pili hodně, a tak by města a obce měla ozdobit více než tisícovka dřevin. Povede se to?
ArcelorMittal si chce napravit reputaci, to bylo to první, co jsem si říkala, když jsem četla tiskovou zprávu, ve které firma upozorňovala média na svůj nápad ještě před samotnými takzvanými Barvami. Inu, společnost to rozhodně není chudá a na Ostravsku má co napravovat, když pro ní léta ekologie nebyla prioritou, protože prý musela řešit hlavně ekonomické problémy, tak proč by teď nemohla sázet. Při jejich miliardových ziscích, je to docela hezké gesto. Jen by mě zajímalo, kolik stromů pro sebe získá sama Ostrava. Sice se už objevily informace, že první kousky by mohly zlepšovat ovzduší v nejpostiženější části, a sice v Radvanicích a Bartovicích, ale tak trochu se obávám, aby nešlo o výstřel první a zároveň poslední. Sázení stromů totiž v Ostravě komplikuje už samotný fakt, že jde o město. Kam se kouknete, tam vede nějaká inženýrská síť. A jejich majitelé musejí souhlasit, že se ke kabelům či trubkám přiblíží nějaký ten kořen. Prý se jim to moc nelíbí. Taky jsem slyšela, že radnice moc nevědí, co si kvůli tomu počít s takzvanou náhradní výsadbou. Ono se v Ostravě už dlouho docela hodně staví, a tak zeleň, která musela ustoupit novým věcem, se v některých případech prostě musí nahradit jinou. A zase jsme u otázky: Kam s ní? Nedávno se tak sadily stromy v Hrabové místo pokácených dřevin v centru. Nic proti Hrabové anebo Radvanicím a Bartovicíchm, ale když teď hodně zapojím fantazii, možná se o Ostravě za pár let bude v učebnicích zeměpisu psát jako o městu uprostřed rozlehlých hvozdů.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.