Váhavé stávkování

Když selže všechno ostatní, veškerá jednání, dohadování a hledání kompromisů, existuje zákonem dané právo na stávku. To je bez debat. Stávkovat mohou pekaři, celníci, učitelé a tak nějak permanentně jako by toho využívali naši politici. Často teď slýcháme, že kantoři by měli někdy odpoledne vyrazit do ulic s transparenty a nebrat si jako rukojmí děti a hlavně jejich rodiče. S tím nemohu souhlasit. Když stávkuje pekař, nemáte rohlíky. Logicky proto stávka učitelů zamyká školy. Je to jen věcí mnohem choulostivější než u toho pekaře, jinak v tom rozdíl není. Nad čím se ale naopak musím pozastavit, to je organizace a podpora stávky. Je-li situace tak vážná, jak říkají odboráři, tak proč nestávkuje drtivá většina učitelů, kuchařek anebo uklízeček? Jaký to je protest, když je někde sem tam zavřených pár tříd a některý ředitel raději vyhlašuje volný den, než aby se sborovna nebojácně postavila za svůj nápis "STÁVKA"? Pokud chtějí pedagogové udeřit do stolu, tak ať udeří. Ať se to táhne třeba týden, ať jsou v ulicích naštvaní rodiče, ale ne takto opatrně, polovičatě a rozpačitě. Taky mně hodně vadí, že moje dcera donesla zprávu o stávce v žákovské knížce až na poslední chvíli a internetové stránky škol vůbec nedávají odpovědi na otázky maminek a tatínků. Mám za to, že čeští kantoři, respektive jejich vůdcové, stávkovat tak trochu neumí. Pak se nesmí divit, že část veřejnosti o jejich protestu ani neví a nemluvě o nějaké veřejné podpoře z ulice. Obávám se, že dnes mnoho nezískají.