Vánoční zvyky

Vánoce jsou svátky klidu. Měly by být naplněné pohodou, radostí a láskyplnou atmosférou. S vánočním slavením je spojeno množství místních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenější vztyčení vánočního stromku. Možná, že právě teď začínáte zdobit. Málokdo ví, že se v našich zemích vánoční stromeček všeobecně ujal až po první světové válce. Mnoho štědrovečerních zvyků bylo bohužel zapomenuto. Prý se nesmí šít, plést ani prát, protože to jednoduše přináší smůlu. Určitě vám v kuchyních voní vánoční cukroví a všichni se společně těšíme na slavnostní štědrovečerní večeři, asi nejvíce z nás se těší děti, protože pak přijde Ježíšek. Když si vzpomenu na mé dětství považovala jsem štědrovečerní večeři za nejvýznamnější večeři v roce. Všichni jsme se společně sešli a občas někomu zaskočila i rybí kůstka, naštěstí bez úhony. Dalším zvykem, který v naší rodině dodnes panuje, je to, že po hlavním jídle štědrovečerní večeře nekončí. Rozdělujeme a vzájemně si dáváme rozkrojená jablíčka, oplatky namáčené v medu. Po ochutnání všech druhů ovoce a oříšku, s plným břichem zpíváme koledy. Dříve má sestra hrála na housle a já na kytaru, rodiče tak měli každý rok skoro hodinový koncert. Teprve poté jsme mohly rozbalovat dárky. Ať už o Vánocích máte jakékoli zvyky, užijte si je plnými doušky a hlavně bez stresu. Všichni víme, že nejsou o dárečcích, ale hlavně o setkání rodiny a přátel. Vánoce nejsou Vánoci bez toho, aniž bychom byli s těmi, které máme rádi.