Ve znamení náhody

27. listopad 2006
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Deset let policistům uniká pachatel, který má na svědomí tragédii v ostravské nemocnici Fifejdy. Tehdy v šatně uklízeček vybuchl odjištěný granát. Do nemocnice se dostal náhodou. Jedna z uklízeček ho nevědomky přinesla v igelitové tašce, kterou našla na zastávce. Právě o roli náhody i v takových případech je dnešní poznámka.

0:00
/
0:00

Po dlouhé odmlce vychází jednomu z předních českých spisovatelů Milanu Kunderovi kniha v češtině. Autor žije dlouhodobě v zahraničí a mezi literáty je to vnímáno jako významná událost. Na Kunderu jsem vzpomněla právě v těchto dnech - pro jeho dílo je typická role náhody. Jakoby člověk vůlí ani nemohl své žití ovlivnit. Náhoda vtrhne do lidského osudu po svém, ve svém čase a nasměruje ho, kam chce. Právě náhoda hrála až kunderovsky přesnou roli v případu, jehož smutné výročí si teď připomínáme. Od výbuchu ve fifejdské nemocnici uběhlo právě deset let. Jak se to tehdy seběhlo? Paní uklízečka jela do práce, na zastávce objevila opuštěnou igelitku a vzala ji sebou. V šatně ji pak ukázal kolegyním, z tašky vyklouzl granát a explodoval. Dvě ženy byly na místě mrtvé, třetí vyvázla s těžkým zraněním nohy. Právě s ní jsem v minulých dnech točila rozhovor. A právě o náhodě hovořila tato žena nejvíc. Co by se stalo, kdyby šla na záchod, jak původně chtěla? Co by se stalo, kdyby nestála u skříňky chráněné kovovými dvířky? Nemusela by podstoupit složité operace a devět let vyřizovat invalidní důchod. Čas nevrátíme, ale možná že náhoda pomůže i po tolika letech. Člověka, který v igelitce nechal na zastávce odjištěný granát, policisté dosud nenašli. Možná právě teď moje slova někdo náhodu poslouchá, a náhodou si vzpomene na něco, co by k dopadení pachatele vedlo, a náhodu pomůže objasnit jeden z nejpodivnějších případů ostravské kriminalistiky.

autor: ada
Spustit audio