Veřejné toalety

Jistě se i vám někdy stalo, že jste si potřebovali odskočit a nebylo kam. S veřejnými WC je to totiž pořád bída. Ano, řeknete si, obyčejné, prozaické a ne moc zajímavé téma. Ovšem když se dostanete do situace, kterou potřebujete urgentně řešit, můžete zažít i pěkně horké chvilky. A dali byste ne pět korun nebo dvacet korun, ale nevím co za to, abyste mohli být na minutu tam, kam i - jak se říká - chodí císař pán sám.

Veřejných záchodů je zkrátka mnohem méně, než by jich bylo potřeba. A není to jen problém Ostravy. Ostatně ve městě, které dobře znáte, si nakonec vždycky nějak poradíte. Víte jak a kde která instituce funguje a kde se ztratíte, nebo vás přinejmenším nevyhodí. Jenže stačí vyjet jen o kousek dál, do neznámých míst a tam už jste skutečně odkázáni pouze na oficiálně označená veřejná WC.

Přesvědčila jsem se o tom naposledy minulou sobotu, kdy jsme se s přáteli vydali na jednodenní výlet do Vídně. Není to daleká cesta, takže jediná zastávka autobusu byla u motorestu v Mikulově. V osm ráno mělo podobný nápad více autobusů mířících za hranici, takže toalety - zvláště ty dámské - byly v naprostém obležení. A situace nebyla v tomto směru lepší ani v samotné Vídni.

Nádherná architektura, adventně povznesená nálada, nazdobené a navoněné vánoční trhy. Ale taky mraky lidí, kteří to všechno chtěli zažít, protože předvánoční Vídeň má zvláště po setmění skutečně neopakovatelnou atmosféru. No a také neustálé fronty u všech WC. Nejen u těch venku v centru města, kde by se to v třeskutých mrazech dalo čekat, ale půlhodinové lelkování u záchodu nás dokonce čekalo i v jedné z vídeňských galerií, ve které jsme si byli prohlédnout výstavu malířky Fridy Kahlo.

Zkrátka vyhledávání veřejných toalet a pak dlouhé postávání před nimi, než na vás přijde řada, je skvrnou na kráse i v nejhezčích končinách. Natož v turisticky atraktivních místech, která vám v jiném ohledu mohou nabídnout všechny výdobytky moderní civilizace.

Zamyslet by se nad tím měli architekti, hygienici, úředníci na radnici nebo snad někdo podnikavý, protože my ostatní s tím nic neuděláme a svým běžným lidským potřebám nejspíš neporučíme. A stačilo by, myslím, málo, aby se návštěvníci chtiví poznání cizích měst cítili v nich pak mnohem lépe.