Vítejte v hokejové zemi

Když pomineme, že ve Švýcarsku je sportem číslo jedna fotbal a že skutečnou hokejovou zemí je kolébka tohoto sportu Kanada, tak se tento slogan dá pochopit opravdu jen jako snaha o propagaci. Ta se ale, jak se zdá, nedaří úplně podle představ. Takových plakátů je totiž na předměstí Curychu v Klotenu, které je jedním ze dvou pořadatelských měst, až překvapivě málo. Člověk, pokud by nebyl pozorný, tak by si vlastně ani nevšiml, že se tady akce takového významu pořádá. Například - jaký obrovský rozdíl oproti situaci z před roku, kdy Švýcarsko spoluhostilo fotbalové Euro. O něm věděli lidé už při přejezdu hranicemi.

Dokonce ani žádná fanouškovská mánie se nekoná. K vidění jsou sice občas skupinky finských, dánských a slovenských příznivců, ale ty kanadské, stejně jako naše nebo norské, raději ani nepočítám. Jediný, kdo tedy šampionát pojal skutečně prestižně, jsou Maďaři. Těch dorazilo na svůj historicky první zápas v elitní skupině více než dva a půl tisíce. To je ale jediná výjimka, kdy si člověk může připadat jako na akci světového významu.

Ani hala v Klotenu neodpovídá tomu, co se vyžaduje po jiných pořadatelských zemích. Je stará, hráči mají malé šatny, občas se chodí po prošlapaných dřevěných schodech, zkrátka nic co by odpovídalo úrovni akce světového kalibru.

Nabízí se tedy otázka proč? Buď Švýcaři mají přesně spočítáno, co jim na propagaci stačí a tuší, že vyšší vynaložené prostředky by se minuly účinkem. To by mohly dokreslovat i návštěvy. Zatím totiž v Klotenu nebylo ani jednou vyprodáno, i když pochopitelně vím, že jde jen o základní skupinu. I to ale vypovídá o tom, že lední hokej je bohužel opravdu z hlediska celosvětového vnímání pouze sportem, který kvalitně umí vlastně jen šest zemí na světě. Pro nás ale zaplať pánbů, že jsme jednou z nich. Jinak by někteří sporťáci třeba byli i bez práce.