Vnímání bezbariérovosti
V Krnově skončil zajímavý průzkum, který na severní Moravě a ve Slezsku zatím běžný není. Tamní městský úřad nechal zjistit, jak je to podle obyvatel s bezbariérovostí města.
Průzkum zpracovali pro krnovskou radnici zástupci obchodně-podnikatelské fakulty v Karviné. Součástí bylo dotazníkové šetření, které zjišťovalo mezi lidmi, co považují za konkrétní bariéry v Krnově. Průzkumu se zúčastnilo 400 respondentů, což - jak patrně také uznáte - je skutečně reprezentativní vzorek. Zhruba polovina dotázaných byli uživatelé sociálních služeb. Druhou polovinu pak tvořili běžní obyvatelé města.
Průzkum přinesl jedno velmi zajímavé zjištění. Lidé, pro které jsou bariéry velkou překážkou, i obyvatelé, kteří zatím nepotřebují hůl či invalidní vozík, se nezávisle na sobě naprosto shodli. Naprosto totožně označili, kde jsou největší problémy. Na prvním místě jde o frekventované cesty a křižovatky. Druhým největším problémem je pro ně využívání městské hromadné dopravy v Krnově. A jako třetí největší problémovou oblast označili bezbariérové přístupy do budov úřadů a institucí. Další zajímavá shoda nastala při zjišťování názorů na to, kdože by měl bezbariérové vstupy a přístupy do objektů vybudovat. Všichni lidé se shodli, že majitelé objektů.
Průzkum v Krnově mimo jiné ukázal, že na první pohled lhostejná veřejnost vnímá problémy bezbariérovosti velmi citlivě a velmi přesně ví, co že se v této oblasti udělalo. Kvůli tomuto závěru se však průzkum neuskutečnil. Bude sloužit jako podklad pro skutečné odstraňování bariér. Podle mého je hodně pozitivní, že o tom rozhodují také názory lidí a nejenom úředník od zeleného stolu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka