Vstane z mrtvých?
V Praze se dnes odpoledne rozhodne o dalším osudu Domova Agapé v Suchých Lazcích na Opavsku. Zařízení pro dětské narkomany provozuje opavská charita, která ho už před čtyřmi měsíci musela zavřít. Dnes její zástupce čeká zásadní jednání s radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky. A o čem bude?
O penězích, jak jinak. Rada vlády si podle charity Agapé před lety vymyslela. Respektive chtěla, aby se tam léčily děti mladší 15 let. Žádné podobné zařízení, které není ústavem, a je jedno jestli psychiatrickým nebo výchovným, je totiž nepřijímalo. Opavská charita se přes nemalé problémy přizpůsobila. Za své klienty například musela přebírat právní odpovědnost a zajišťovat jim povinnou školní docházku a podobně. Projekt fungoval několik let zdánlivě bez problémů. Úspěchy se dostavily a každý, kdo s narkomany pracuje ví, že stoprocentní výsledek nikdy mít nebude. Koncem loňského roku ale charitě došly peníze a tak domov uzavřela. S přicházejícím rokem totiž očekávala nové dotace. Jenže právě od Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky se dočkala podpásového úderu. Komise, která vyhodnocuje granty, rozhodla, že do Suchých Lazců nepošle ani korunu. A důvod? Zařízení na Opavsku je málo dostupné pro rodiče z Čech a proto i málo naplněné, což se v důsledku promítne do ceny několikaměsíční léčby jednoho malého feťáka. Nelidská suchá data, která Agapé mohla vymazat ze světa. Neuvěřitelné se stalo skutkem. Zatímco jedna státní instituce podepisuje ortel, druhá se chová jako samaritán. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž opavské charitě nečekaně dalo dvojnásobnou dotaci než vůbec chtěla a Agapé v dubnu vstane z mrtvých. Vedoucí domova se dnes pokusí v Praze přesvědčit Radu vlády, aby své rozhodnutí přece jen změnila a nestavěla se k nim zády. Podobné problémy určitě má nejedna neziskovka. Případ, o kterém mluvím, ale podle mě ilustruje, jak dokonale rada vlády pro koordinaci koordinuje. Stejně si každá státní instituce nakonec udělá, co chce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.